Vermikompostováni

Vermikompostování je biooxidačním a stabilizačním procesem přeměny biologicky rozložitelných materiálů, pomocí vzájemné interakce přirozené degradační činnosti mikroorganismů, činnosti drobných živočichů a hlavně činnosti žížal. K vermikompostování se běžně využívá především domorodého druhu žížal, což jsou u nás žížaly z rodu Eisenia foetida (žížaly hnojní) nebo jejich speciálně vyšlechtěná odrůda určená k vermikompostování bioodpadů – Eisenia andrei (červená kalifornská).

-Eisenia foetida, žížala hnojní – běžně se vyskytující druh žížaly, žijící v hnijících materiálech, kompostech a hnojích. Vyznačuje se červeným zabarvením a úzkým tělem.

-Eisenia andrei, červená kalifornská žížala – speciálně vyšlechtěný druh z klasické žížaly hnojní. Vyznačuje se vyšší žravostí a rozmnožovací schopností. Charakteristické červené zbarvení má o něco tmavší. Vyhledává hnijící materiály a organickou hmotu, bohatou na mikrobiální život. Jedná se o nejčastěji využívaný druh žížaly při vermikompostování.

Červená kalifornská žížala Eisenia andrei:

Díky využití potenciálu dešťovek lze přeměnit organickou hmotu na vysoce kvalitní hnojivo. Materiál vzniklý vermikompostováním se nazývá vermikompost.

Vermikompostování směsného bioodpadu:

Vermikompost obsahuje vysoké množství huminových látek, výživných látek a také vyšší obsah růstových regulátorů. Ty dnes vzhledem ke snižující se produkci statkových hnojiv v půdě chybí. Vermikompost dokáže tato organická hnojiva z části nahradit a jejich aplikací na půdu lze také dosáhnout snížení množství anorganických hnojiv.

Vermikompostování štěpky:

Využívání žížal k rozkladu organických materiálů patří mezi jeden z nejstarších, ale také nejpokročilejších způsobů kompostování. Materiál je v tomto případě intenzivně zpracováván žížalami, neustále je vlastně provzdušňován a překopáván, bez jakéhokoliv vnějšího zásahu.

Vermikompostování (detail):

V průběhu procesu vermikompostování se vytváří vlhkost a přebytečná voda klesá na dno, musí být odváděna, aby nedošlo k tlení. Tento výluh, nazýván také žížalí čaj, je velice účinný například při přihnojování rostlin, zejména květin a také zeleniny, u níž probíhá vegetace. Je účinný i jako prevence před napadením škůdci, či jako postřik vinné révy. Výluh nesmí být použit neředěný. Ideální je 5 % ředění. Pokud je potřeba jej uměle vytvořit, získá se tedy rozmícháním 60 g vermikompostu v 1 l vody a 24 hodinovým louhováním. Tato tekutina obsahující biostimulátory může být využita také jako postřik. Tím dosáhneme toho, že tyto vysoce účinné látky jsou rostlinami vstřebány. Část postřiku, která dopadne na půdu, je využita půdní mikroflórou a kořenovým systémem. Všechno je tedy dokonale využito.