Zákon č. 274/2001 Sb.

Vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu

Jedná se o samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru (není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby). Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Vodovodní přípojka není vodním dílem.
Vlastníkem vodovodní přípojky, zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod, neprokáže-li se opak.
Vlastník je povinen zajistit, aby vodovodní přípojka byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovodu.
Vodovodní přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak (vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila).
Jsou-li pozemky nebo stavby připojené na vodovod rozděleny na 2 nebo více pozemků evidovaných v katastru nemovitostí s různými vlastníky, mohou zřídit tito vlastníci nové přípojky.

Jedná se o samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem.
Vlastníkem kanalizační přípojky, zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na kanalizaci, neprokáže-li se opak.
Vlastník je povinen zajistit, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna.
Kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak (vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila).
Obecní úřad může rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné.
Jsou-li pozemky nebo stavby připojené na kanalizaci rozděleny na 2 nebo více pozemků evidovaných v katastru nemovitostí s různými vlastníky, mohou zřídit tito vlastníci nové přípojky.

Vodovody musí být navrženy a provedeny tak, aby bylo zabezpečeno:
- dostatečné množství zdravotně nezávadné pitné vody pro veřejnou potřebu ve vymezeném území;
- nepřetržitá dodávka pitné vody pro odběratele;
- požadavky požární ochrany na zajištění odběru vody k hašení požáru, je-li to technicky možné.
Potrubí vodovodu pro veřejnou potřebu včetně všech jeho částí (přípojek, apod.) nesmí být propojeno s vodovodním potrubím z jiného zdroje vody, než je vodovod pro veřejnou potřebu.
Vodovody musí být chráněny proti:
- zamrznutí;
- poškození vnějšími vlivy;
- vnější a vnitřní korozi;
- vnikání škodlivých mikroorganismů;
- vnikání chemických a jiných látek zhoršujících kvalitu pitné vody.

Kanalizace musí být navrženy a provedeny tak, aby:
- negativně neovlivnily životní prostředí;
- byla zabezpečena dostatečná kapacita pro odvádění a čištění odpadních vod z odkanalizovávaného území;
- bylo zabezpečeno nepřetržité odvádění odpadních vod od odběratelů této služby;
- aby bylo omezováno znečišťování recipientů způsobované dešťovými přívaly.
Kanalizace musí být:
- provedeny jako vodotěsné konstrukce;
- chráněny proti zamrznutí;
- proti poškození vnějšími vlivy.
Stoky pro odvádění odpadních vod, s výjimkou dešťových stok, jakož i kanalizační přípojky musí být při souběhu a křížení uloženy hlouběji než vodovodní potrubí pro rozvod pitné vody (Výjimku může povolit vodoprávní úřad).

K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok (dále jen "ochranná pásma").
Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k zajištění jejich provozuschopnosti.
Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu
- do průměru 500 mm včetně, 1,5 m;
- nad průměr 500 mm, 2,5 m;
- nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m se vzdálenosti od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.
Výjimku z ochranného pásma může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad.
V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky (s písemným souhlasem vlastníka, popřípadě provozovatele) lze:
- provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování;
- vysazovat trvalé porosty;
- provádět skládky mimo skládek jakéhokoliv odpadu;
- provádět terénní úpravy.
Nezíská-li osoba, která hodlá provádět činnosti uvedené v předchozím odstavci souhlas, může požádat vodoprávní úřad o povolení k těmto činnostem.

Přeložkou vodovodu nebo kanalizace se rozumí dílčí změna jejich směrové nebo výškové trasy nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení.
Přeložku je možno provést jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace.
Přeložku vodovodu nebo kanalizace zajišťuje na vlastní náklad osoba, která potřebu přeložky vyvolala.
Vlastnictví vodovodu nebo kanalizace se po provedení přeložky nemění.
Stavebník přeložky je povinen předat vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace dokončenou stavbu neprodleně poté, co nastaly právní účinky kolaudačního souhlasu, a to včetně příslušné dokumentace skutečného provedení stavby a souvisejících dokladů.