Stavební zákon 183/2006 Sb.

Stavební zákon 183/2006 Sb.

Základní pojmy

Stavení pozemek – jedná se o část nebo soubor pozemků, který je:

  • územním rozhodnutím určený a vymezený k umístění stavby;
  • společným povolením, kterým je stavba umístěna a povolena;
  • regulačním plánem, který určuje způsob využití pozemku k výstavbě.

Zastavěný stavební pozemek – jedná se o pozemek, který je evidován v katastru nemovitostí jako stavební parcela. Dále se může jednat o společné parcely, které jsou zpravidla oploceny, tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami.

Zastavěné území – je území vymezené územním plánem. Pokud obec nemá územní plán, tak zastavěným územím je zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí.

Nezastavitelný pozemek – jedná se o pozemek, který nelze zastavět na území obce, který nemá vydaný územní plán:

  1. pozemek veřejné zeleně a parku sloužící k obecnému využívání;
  2. v intravilánu lesní pozemek nebo soubor sousedních lesních pozemků o výměře větší než 0,5 ha.

Nezastavěným územím - pozemky, které nejsou zahrnuty do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy;

Plochy nadmístního, popřípadě republikového významu - plocha, která svým významem, rozsahem a využíváním ovlivní území více obcí, popřípadě území více krajů.

Koridor - plocha, která je vymezená pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy.

Veřejná infrastruktura – pozemky, stavby, zařízení.

  1. dopravní infrastruktura – např. stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a s nimi související zařízení.
  2. technická infrastruktura – jedná se o vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení., např. vodovody, vodojemy, kanalizace, ČOV, stavby ke snižování ohrožení území živelnými anebo jinými pohromami, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení veřejná komunikační sít, elektronické komunikační zařízení.
  3. občanské vybavení – jedná se o stavby, zařízení a pozemky sloužící např. pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatel.

Veřejně prospěšná stavba – jedná se o stavbu pro veřejnou infrastrukturu, která je určena k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu a je vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci.

Veřejně prospěšné opatření – opatření nestavební povahy, které slouží ke snižování ohrožení území a k rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci.

Pořizovatel – příslušný obecní úřad, krajský úřad, Ministerstvo pro místní rozvoj nebo Ministerstvo obrany, který pořizuje územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentaci, vymezení zastavěného území.

Stavební podnikatel – osoba oprávněná k provozování stavebních anebo montážních prací., jako předmětu své činnosti.

Stavebník – osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení.

Stavební dozor – odborný dozor nad prováděním stavby svépomoci vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb.

Stavba – veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií.

Dočasná stavba – je stavba, u které stavení úřad předem omezí dobu jejího trvání.

Změna dokončené stavby je:

  • nástavba, kterou se stavba zvyšuje;
  • přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou;
  • stavební úprava, při které se zachovávají vnější půdorysné i výškové rozměry. Za stavební úpravu se považuje i zateplení pláště stavby.

Změnou stavby před jejím dokončením – se rozumí změna v provádění stavby oproti jejímu povolení nebo dokumentaci stavby (ověřené stavebním úřadem) nebo autorizovaným inspektorem.

Zastavěná plocha pozemku – je součtem všech zastavěných ploch jednotlivých staveb. Zastavěnou plochou se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy lodžií se započítávají.

Soubor staveb – jedná se o vzájemně související stavby, jimiž se v rámci jednoho stavebního záměru uskutečňuje výstavba na souvislém území nebo za společným účelem.

Stavba hlavní – jedná se o stavbu, která určuje účel stavby ze souboru staveb.

Vedlejší stavba – stavba ze souboru staveb, která souvisí se stavbou hlavní svým účelem užívání nebo umístění a zajišťuje uživatelnost nebo doplňuje účel hlavní stavby.

Terénní úprava – jedná se o zemní práce a změny terénu, jimiž se mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry.

Staveniště – místo, na kterém se provádí stavba nebo udržovací práce nebo místo na kterém se stavba odstraňuje.

Údržba stavby – jedná se o práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav za účelem prodloužení její uživatelnosti.

 

Působnost ve věcech územního plánování

Působnost ve věcech územního plánování vykonávají:

  • orgány obcí a krajů;
  • ministerstvo;
  • na území vojenských újezdů Ministerstvo obrany.

Orgány obce a kraje vykonávají působnost ve věcech ve věcech územního plánování podle tohoto zákona jako působnost přenesenou, nestanoví-li zákon, že o věci rozhoduje zastupitelstvo obce nebo kraje.

Orgány obce zajišťují ochranu a rozvoj obce.

Orgány kraje zajišťují ochranu a rozvoj hodnot území kraje, přitom ale mohou zasahovat do činnosti orgánu obcí jen v zákonem stanovených přídech

Ministerstvo může zasahovat do působností orgánů krajů a obcí jen v zákonech stanovených případech, a po pouze v záležitostech týkajících se rozvoje území státu.

Pravomoci obecního úřadu s rozšířenou působností

Obecní úřad obce s rozšířenou působností jako orgán územního plánování:

  1. pořizuje územní plán a regulační plán pro území obce;
  2. pořizuje územně plánovací podklady;
  3. pořizuje územní plán, regulační plán a územní studii na žádost obce ve svém správním obvodu;
  4. pořizuje vymezení zastavěného území na žádosrt obce ve svém správním obvodu;
  5. vydává závazné stanovisko podle § 96b (Zákon 186/2006 Sb.), není-li příslušný krajský úřad;
  6. podává návrh na vložení dat do evidence územně plánovací dokumentace.

Pravomoci obecního úřadu, který je stavebním úřadem

Obecní úřad, který je stavebním úřadem:

  1. vydává rozhodnutí a provádí jiná opatření podle hlavy III dílů 4 a 5 Zákona 183/2006 Sb., není li dále stanoveno jinak.;
  2. vydává rozhodnutí, provádí jiná opatření a vykonává další činnosti podle části čtvrté;
  3. poskytuje informace pro pořizování územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace;

 

Pravomoci zastupitelstva obce

  1. rozhoduje o samostatné působnosti o pořízení územního plánu a regulačního plánu;
  2. schvaluje v samostatné působnosti zadání, případné pokyny pro zpracování návrhu územního plánu;
  3. vydává v samostatné působnosti územní plán;
  4. vydává regulační plán;
  5. projednává zprávu o uplatňování územního plánu.

 

Pravomoci orgánů kraje

Krajský úřad v přenesené působnosti:

  1. pořizuje zásady územního rozvoje a v zákonem stanovených případech regulační plán pro plochy a koridory nadmístího významu;
  2. pořizuje územně plánovací podklady;
  3. vydává územní rozhodnutí v zákonem stanovených případech;
  4. určuje stavební úřad příslušný k územnímu řízení v zákonem stanovených případech;
  5. vkládá data do evidence územně plánovací činnosti za svůj správní obvod.

Zastupitelstvo kraje:

  1. vydává v samostatné působnosti zásady územního rozvoje;
  2. schvaluje v samostatné působnosti zadání, případně pokyny pro zpracování návrhu zásad územního rozvoje;
  3. schvaluje v samostatné působnosti zprávu o uplatňování zásad územního rozvoje;
  4. vydává regulační plán v zákonem stanovených případech.

Rada kraje:

  1. uplatňuje v samostatné působnosti stanovisko k návrhu politiky územního rozvoje;
  2. vydává územní opatření o sanaci a územní opatření o stavební uzávěře;
  3. krajské úřady vykonávají státní dozor ve věcech územního plánování a stavebním řádu.

Pravomoci Ministerstva obrany

Ministerstvo obrany pro území vojenských újezdů:

  1. vydává územní plán a regulační plán;
  2. projednává územně analytické podklady a územní studie;
  3. podává návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti.

Újezdní úřad pro území vojenského újezdu:

  1. pořizuje územní lán, regulační plán a územní studii;
  2. pořizuje územně analytické podklady;
  3. poskytuje územně plánovací informace;
  4. připravuje návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti.

 

 

Ministerstvo

Ministerstvo je ústředním správním úřadem ve věcech územního plánování:

  1. a) vykonává státní dozor ve věcech územního plánování,
  2. b) pořizuje politiku územního rozvoje a k tomu potřebné územně plánovací podklady,
  3. c) vede evidenci územně plánovací činnosti.

Ministerstvo je ústředním správním úřadem ve věcech stavebního řádu:

  1. a) vykonává státní dozor ve věcech stavebního řádu,
  2. b) vede systém stavebně technické prevence,
  3. c) sleduje účinnost technických předpisů pro stavby a dbá o jejich rozvoj,
  4. d) navrhuje úpravy požadavků na stavby, jejich části, funkce, prvky a stavební výrobky a může dávat podněty k úpravě Českých technických norem nebo certifikace stavebních výrobků anebo k jiným stavebně technickým opatřením,
  5. e) koordinuje vzájemnou součinnost obecných, speciálních, vojenských a jiných stavebních úřadů při výkonu státní správy podle tohoto zákona,
  6. f) vykonává dozor nad činností autorizovaných inspektorů.

Obecné stavební úřady

Obecným stavebním úřadem je:

  1. a) ministerstvo, které je ústředním správním úřadem ve věcech stavebního řádu,
  2. b) krajský úřad,
  3. c) obecní úřad obce s rozšířenou působností,
  4. d) pověřený obecní úřad,
  5. e) městský a obecní úřad, který tuto působnost vykonával ke dni 31. prosince 2012.

Speciální stavební úřady

Působnost stavebního úřadu, s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování, vykonávají u

  1. a) staveb leteckých,
  2. b) staveb drah,
  3. c) staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací,
  4. d) vodních děl

orgány vykonávající státní správu na uvedených úsecích podle zvláštních právních předpisů (dále jen "speciální stavební úřady").

Vojenské a jiné stavební úřady

Újezdní úřady vykonávají působnost stavebních úřadů na území vojenských újezdů.

Působnost stavebních úřadů vykonávají dále:

  1. a) Ministerstvo obrany u staveb důležitých pro obranu státu mimo území vojenských újezdů, které slouží nebo mají sloužit k zajišťování obrany státu a jsou zřizovány Ministerstvem obrany nebo právnickou osobou jím zřízenou nebo založenou, a u staveb sloužících k plnění úkolů Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost,
  2. b) Ministerstvo vnitra u staveb pro bezpečnost státu, kterými se rozumí stavby nebo jejich části sloužící k plnění úkolů Ministerstva vnitra, organizačních složek státu zřízených Ministerstvem vnitra, Policie České republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační služby s výjimkou staveb nebo jejich částí převážně užívaných pro účely bytové nebo rekreační, a u staveb sloužících k plnění úkolů Národního bezpečnostního úřadu,
  3. c) Ministerstvo spravedlnosti u staveb pro účely Vězeňské služby a jejích organizačních jednotek,
  4. d) Ministerstvo průmyslu a obchodu u staveb k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro tyto účely, u staveb souvisejících s úložišti radioaktivních odpadů obsahujících výlučně přírodní radionuklidy a u staveb v areálu jaderného zařízení, u staveb ropovodů a produktovodů a u staveb zařízení pro přenos elektřiny, zařízení pro přepravu plynu, zařízení pro uskladňování plynu nebo výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více.

Působnost stavebních úřadů v dobývacích prostorech vykonávají obvodní báňské úřady, jde-li o stavby, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, včetně staveb úložných míst pro těžební odpad, a skladů výbušnin, s výjimkou staveb náležejících do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu podle odstavce 2 písm. d) a staveb vodních děl.

 

Územní plánování

Cíle územního plánování

  1. Vyváření podkladů pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území ve vztahu k podmínkám životního prostředí, hospodářského rozvoje, potřeb současné generace.
  2. Zajišťuje podklady pro udržitelný rozvoj území s cílem dosažení prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.
  3. Orgány územního plánování koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území.
  4. Ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví.
  5. V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby a zařízení pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků. Dále zde patří také opatření a stavby, které zlepší podmínky pro účely rekreace a cestovního ruchu (cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra).

 

Úkoly územního plánování

  1. Zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty.
  2. Stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území.
  3. Prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu.
  4. Stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny.
  5. Stanovovat podmínky pro provedení změn v území.
  6. Stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci).
  7. Vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to především přírodě blízkým způsobem.
  8. Vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn.
  9. Vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany.
  10. Určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území.
  11. Regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů.

Územní studie

  • Navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů v území, např. veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability,
  • Pořizovatel pořizuje územní studii, v případech pokud je to uloženo územně plánovací dokumentací, z vlastního nebo jiného podnětu.
  • Pořizovatel určí její obsah, rozsah, cíle a účel.
  • Náklady na územní studii hradí: ten, kdo hodlá změnu v území realizovat

Územní plán

  1. Stanoví:
    1. základní koncepci rozvoje území obce,
    2. uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury,
    3. vymezí zastavěné území, plochy a koridory.
  2. V územním plánu lze vymezit plochu nebo koridor, v němž je rozhodování o změnách v území podmíněno smlouvou s vlastníky pozemků a staveb, které budou dotčeny navrhovaným záměrem, jejímž obsahem musí být souhlas s tímto záměrem a souhlas s rozdělením nákladů a prospěchů spojených s jeho realizací (dále jen „dohoda o parcelaci“), zpracováním územní studie nebo vydáním regulačního plánu.
  3. Zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje.
  4. Se pořizuje a vydává pro celé území obce, pro celé území hlavního města Prahy, popřípadě pro celé území vojenského újezdu.
  5. Územní plán je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu zastupitelstvem obce, pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí.

Pořízení územního plánu

O pořízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce:

  1. z vlastního podnětu,
  2. na návrh orgánu veřejné správy,
  3. na návrh občana obce,
  4. na návrh fyzické nebo právnické osoby, která má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce,
  5. na návrh oprávněného investora.

Vydání územního plánu

  1. Pořizovatel předkládá zastupitelstvu příslušné obce návrh na vydání územního plánu s jeho odůvodněním.
  2. Zastupitelstvo obce vydá územní plán po ověření, že není v rozporu:
    • s politikou územního rozvoje,
    • s územně plánovací dokumentací vydanou krajem nebo výsledkem řešení rozporů
    • se stanovisky dotčených orgánů
    • se stanoviskem krajského úřadu.
  3. V případě, že zastupitelstvo obce nesouhlasí s předloženým návrhem územního plánu nebo s výsledky jeho projednání, vrátí předložený návrh pořizovateli se svými pokyny k úpravě a novému projednání nebo jej zamítne.
  4. Dojde-li ke změně nebo zrušení rozhodnutí o námitkách, je obec povinna uvést územní plán do souladu s tímto rozhodnutím.
  5. Část územního plánu, která v území znemožňuje realizaci záměru obsaženého v politice územního rozvoje nebo zásadách územního rozvoje, se při rozhodování nepoužije.
  6. Obec je povinna bez zbytečného odkladu uvést do souladu územní plán s územně plánovací dokumentací vydanou krajem a schválenou politikou územního rozvoje. Do té doby nelze rozhodovat podle částí územního plánu, které jsou v rozporu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem nebo s politikou územního rozvoje.

Nabytí účinnosti změny územního plánu

  • Změnu územního plánu a úplné znění územního plánu po této změně obec doručí veřejnou vyhláškou.
  • Dnem doručení změny územního plánu a úplného znění nabývá změna účinnosti.