Prostorové uspořádání sítí technického vybavení

Prostorové uspořádání sítí technického vybavení

Základní termíny a definice

Hlavní dopravní prostor- část dopravního prostoru, která je převážně vymezena volnou šířkou komunikace a zpravidla je totožná s kategorijní šířkou komunikace.

Kolektor – jedná se zpravidla o podzemní objekt, realizovaný jako samostatná průchozí liniová stavba. Je možno jej využít pro všechny kategorie vedení technického vybavení.

Krytí – vzdálenost vnějšího líce nechráněného potrubí, kabelu nebo povrchu ochranné konstrukce od povrchu komunikace nebo zpevněné plochy nebo terénu (původního nebo upraveného).

Křížení – jedná se o místo, kde se sítě technického vybavení v půdorysném průmětu vzájemně nebo s jinými zařízeními technické infrastruktury protínají.

Ochranná konstrukce – může se jednat o: chráničku, štolu, kanál, kabelovod. Jejím hlavním účelem je: ochrana pozemních sítí před mechanickým poškozením, poškozením vlivem prostředí, ochrana okolí pře následky havárií podzemních sítí. Můžeme je také využít např. při opravě podzemních sítí.

Přidružený prostor – jedná se o část dopravního prostoru mezi hlavním dopravním prostorem a přilehlou zástavbou. Jestliže, se jedná o nezastavěné území, tak přidružený prostor přiléhá k dopravnímu prostoru a na druhé straně je omezen hranicí přidruženého dopravního prostoru.

Sdružená trasa – jedná se o koordinované sjednocení min. dvou podzemních sítí ze směrového a výškového pohledu, které jsou uloženy do kolektoru nebo technické chodby nebo technického kanálu.

Společná trasa – jedná se o koordinované sjednocení podzemních sítí technického vybavení ze směrového a výškového pohledu, ukládaných do společného výkopu.

Sítě technického vybavení – jedná se o kabely, potrubí včetně armatur a objektů na nich, které zabezpečují napojení území měst, obcí, jejich částí a jednotlivých objektů na jednotlivé druhy technického vybavení (vodovod, kanalizace, plynovod, elektřina apod.). Podle funkce, kapacity se vedení technického vybavení dělí do 4 kategorií.

Technický kanál – liniová stavba, která je neprůlezná, samostatná, od ostatních staveb oddělená.

Technické vybavení – jedná se o soubor vedení, objektů, ploch, kterými se zajišťuje: zásobování vodou, zásobování energiemi (teplo, plyn, elektřina), přenos informací a zabezpečení území před škodlivými účinky přírody a činnosti lidí (údržba vodních toků, odvádění dešťových a splaškových odpadních vod).

 

Rozdělení sítí technického vybavení

Na základě územní působnosti, funkčního a kapacitního významu můžeme sítě technického vybavení rozdělit na:

  1. A) dálková vedení
  2. kategorie: nadřazená (tranzitní – napájecí)
  3. B) místní vedení
  4. kategorie: hlavní (oblastní - zásobovací) – zajišťují zásobování anebo zabezpečení zastavených území měst a obcí nebo jejich zón. Nemají přímou vazbu na spotřební objekty.
  5. kategorie: vedlejší (uliční – spotřební) – zajišťují zásobování a zabezpečení zón měst a obcí a jejich částí. Mohou mít i přímou vazbu na spotřební objekty.
  6. kategorie: podružná (domovní – přípojková) – zajišťují zásobování a zabezpečení spotřebních objektů.

 

Rozdělení sítí technického vybavení podle účelu

  1. vodovodní sítě a přípojky
  2. stokové sítě a přípojky
  3. plynovodní potrubí
  4. elektrická silová vedení (pro veřejné osvětlení, světelné dopravní signály a značky)
  5. sdělovací vedení (rozhlas, televize, signalizace, potrubní pošta)
  6. tepelné sítě (vytápění, rozvod teplé užitkové vody)
  7. jiná vedení

 

Rozdělení sítí technického vybavení podle výškového uložení

  1. podzemní vedení
  2. nadzemní vedení

 

Základní pokyny pro navrhování sítí technického vybavení

Z pohledu prostorové koordinace

  1. Trasy sítí technického vybavení se navrhují pokud možno přímé. křížení sítí navzájem anebo s komunikacemi se navrhuje jako kolmé.
  2. K šachtám na sítích (kanalizační šachty, šachty kabelovodů, šachty technických kanálů a kolektorů), které jsou situovány do nezpevněných částí dopravního, přidruženého a volného prostoru a jsou nezbytné pro provoz a údržbu, která vyžaduje mechanických prostředků, musí být umožněn příjezd těžkých vozidel.
  3. Všechny práce při výstavbě, opravách, rekonstrukcích sítí technického vybavení musí být snadno proveditelné.
  4. Zásahy do prostoru komunikací a ve volném prostoru mají být co nejmenší, aby nezpůsobily sítě technického vybavení zábranu opravám a modernizacím komunikací a nenarušovaly podmínky bezpečného a plynulého provozu.
  5. Nejmenší dovolená vzdálenost podzemních sítí od objektů zástavby nesmí být menší, než vzdálenost určená:
    1. technickou normou příslušné sítě;
    2. hlediskem zamezení případného ohrožení stability objektů.
  6. Ukládání podzemních sítí pod stromy není dovoleno.
  7. Při návrhu trasy podzemních sítí, je nutno brát v úvahu, aby účinek zemních prací neovlivnil hydrogeologické podmínky v zájmovém území. nepříznivé účinky do hydrogeologických poměrů je nutno odstranit navržením vhodných opatření. Může se jednat např. o zpevnění štěrkopískovými polštáři nebo podkladními betony, odvodnění drenáží, hydroizolacemi apod.)
  8. K ochraně pozemních sítí před mechanickým poškozením (např. při souběhu, křížení mezi potrubím, stokami) je nutno dodržet nejmenší dovolené vodorovné a svislé vzdálenosti (viz Tab. A1 a A2 ČSN 73 6005 ).
  9. V místech křížení nemají být na sítích umísťovány armatury a objekty.
  10. K ochraně podzemních sítí před mechanickým poškozením a účinky mrazu musí být dodrženo nejmenší dovolené krytí (viz Tab. B.1 ČSN 73 6005 Změna 4).
  11. Všechny kovové sítě, potrubí, kabely, nosníky, patky a překlady musí být chráněny proti účinkům koroze.
  12. Všechny nově zřizované a rekonstruované sítě, objekty a zařízení technického vybavení musí být polohově i výškově určeny vzhledem k neměnnému vytyčovacímu systému.
  13. Vedení sítí technického vybavení na mostních konstrukcích (mostech) je přípustné a řídí se normativním předpisem ČSN 73 6201. Sítě by měly být uloženy na mostní konstrukci (pokud to podmínky dovolí) ve stejném pořadí a stejných polohách, jako v úsecích komunikace před a za mostem.

 

Vodovodní sítě a přípojky

  • Vodovodní potrubí se ukládá do vyhrazeného pásma dle Obr. 1, v prostoru za plynovod směrem od zástavby.
  • V obousměrné zástavbě při celkové šířce pásů menší než 3 m zpravidla jednostranně (platí pro zpevněné části přidruženého prostoru a pro pásy pro pěší – chodníky).
  • V obousměrné zástavbě při celkové šířce pásů větší než 3 m oboustranně.
  • Ukládání vodovodních přípojek se nedoporučuje pod:
    • pásy a pruhy místních rychlostních a sběrných komunikací;
    • pod tramvajové pásy;
    • mimo prostor výhybek a kolejových křížení tramvajových tratí.
  • Při křížení se vodovodní potrubí a a potrubí vodovodních přípojek ukládá:
  • pod silové a sdělovací kabely,
  • pod plynovodní potrubí,
  • pod stoky oddílné dešťové kanalizace, za předpokladu, že je navrženo technické ochranné opatření;
  • nad stoky jednotné soustavy,
  • nad stoky oddílné splaškové kanalizace.
 
   

 

Obr. 1 Zájmová pásma podzemních vedení v přidruženém prostoru (ČSN 736005)

 

Stokové sítě a kanalizační přípojky

  • Všechny stoky, které odvádějí odpadní vody gravitačně, kromě vod dešťových, musí být uloženy hlouběji, než je vodovodní potrubí.
  • Potrubí tlakové kanalizace je možno ukládat i nad vodovodní potrubí a to po dohodě správců dotčených vodovodních sítí.
  • Stoky se ukládají do dopravního prostoru souběžně s osou místní komunikace:
    • Směrově nerozdělené komunikace
      • v hlavním prostoru jednostranně;
      • ve stísněných poměrech do středu vozovky;
      • při velké šířce komunikace a za podmínky, že je přidružený dopravní prostor dostatečně široký, tak oboustranně do přidruženého prostoru;
    • Směrově rozdělené komunikace
      • do středového dělícího pásu jednostranně;
      • při dostatečné šířce obou částí přidruženého dopravního prostoru do těchto částí, popřípadě jízdních pásů oboustranně.
    • Dešťové vpusti se navrhují dle (ČSN 73 6713) a nemají být umístěny na:
      • nárožích křižovatek,
      • v místech vyznačených přechodů pro chodce,
      • před vjezdy.
    • V příčném profilu místní komunikace musí být v místě jejich zvýšených částí (např. přidružený pás, střední dělící pás) pro odvádění dešťové vody z povrchu vozovky (dešťové vpusti nebo povrchové odvedení dešťových vod podélným rigolem) vyhrazen prostor min. 900 mm široký, situovaný podél obrubníku směrem do vozovky. Tento prostor nesmí být osazen jinými sítěmi nebo povrchovými zařízeními.

 

Plynovodní potrubí

  • Plynovodní potrubí se ukládá dle Obr. 1 v prostoru za elektrické silové kabely směrem od zástavby.
  • V oboustranné zástavbě při celkové šířce pásů menší než 3 m (nezpevněné části přidruženého prostoru, chodníky) zpravidla jednostranně, jinak oboustranně.
  • při křížení se plynové potrubí ukládá:
    • pod kabelová vedení silová a sdělovací;
    • nad vodovodní přípojku;
    • nad tepelné sítě;
    • nad hloubkové kabelovody;
    • nad stokové sítě a kanalizační přípojky;
    • PZN: po dohodě se správci výše dotčených vedení je možné plynovodní potrubí uložit i pod ně.

 

Doplňování a rekonstrukce sítí technického vybavení – základní informace

  • Zastavěná území při modernizační přestavbě jsou doplňována sítěmi technického vybavení, kdy dochází ke změnám provozních a technických parametrů.
  • Při rekonstrukci stávajících sítí technického vybavení dochází převážně k jejich výměně. Zpravidla se jedná o prodloužení fyzické životnosti daných sítí.
  • V místních komunikacích směrově nerozdělených, s přilehlou oboustrannou zástavbou, jejíž celková šířka včetně přidruženého prostoru nepřesahuje 11m se doporučují ukládat jen podzemní sítě 3. a 4. kategorie.
  • V přidruženém prostoru do šířky 5 m může být uloženo do země potrubí světlosti nejvýše DN 300. Potrubí větší světlosti je možno uložit pouze se souhlasem se správci sousedních vedení.
  • V zastavených územích se se veřejné osvětlení, trolejová vedení světelné dopravní signály se uchycují na konzolách nebo na závěsech. Pokud to není možné, tak na stožárech.
  • Stožáry se osazují:
    • v chodníku užším než 2,5 m se souhlasem správce sdělovacích kabelů.
    • v chodnících šířky ≥ 2,5 m v poloze dle Obr. 1.
  • Při vysazování stromů je nutno brát na zřetel potřeby podzemních sítí a povrchových zařízení. Je nutno brát ohled na stoky, které by mohly kořeny stromů narušit a tím zvýšit např. množství balastních vod.
  • Stromy mají být vysazovány tak, aby jako vzrostlé neovlivňovali veřejné osvětlení a umožňovaly údržbu, opravy a spolehlivou funkci sítí.
  • Podzemní sítě, které jsou trvale vyřazeny z provozu, by měly být odstraněny anebo by měla být provedena taková opatření, aby nedošlo např. k nežádoucímu přenosu elektrické energie, vody, plynu, a odvádění odpadních vod vyřazenou stokovou sítí.