9.        Ochranné hráze

umožňují neškodné odvádění kulminačních vod, větších než je kapacita koryta.

9.1        Koncepce:

• u stabilizovaného koryta
  • hráze sledují současné koryto
  • prostor mezi hrázemi je součástí průtočného profilu
• u nestabilizovaného koryta
  • hráze jsou jako obalová čára k toku
  • musí být zajištěna dostatečná vzdálenost od ostrých meandrů kvůli případnému poškození hrází
  • mezihrází nemusí patřit správci toku nemusí být součástí vodního toku
• ohrázování může být jednostranné nebo oboustranné (výšky hrází nemusí být stejné)
• je-li Q_d ohrázovaného profilu < Q₁₀₀ zahrázovaný prostor se označuje jako poldr - boční retenční nádrž
  • poldr
  • dochází v něm k transformaci povodňové vlny
  • někdy je opatřen nápustnými objekty s regulovatelnými nebo neregulovatelnými přelivy
  • někdy je opatřen objektem umožňujícím časové zpoždění odtoku
  • je-li průtočný má otvor pro odtok v ochranné hrázi
• navrhují se rovnoběžné a souběžné s proudnicí
• nezužují se ani nerozšiřují

9.2        Trasa

• má tvořit vlnovku s oblouky s malou křivostí
• nemají přecházet stará ramena, protože tam je nevhodná základová půda (bahno, tekuté písky - musí se zajistit stabilita proti sedání a průsaku)

9.3        Podélný profil

• určujeme podle průběhu hladiny při návrhovém průtoku
• v průtočném profilu dochází k nerovnoměrnému pohybu vlivem změny průtočné plochy a drsnosti
• při ochraně území na Q₁₀₀ a více převyšujeme korunu hrází min. o 0,4 m nad vypočtenou hladinu
• hráze na nižší ochranu se provádí nižší, bez přelivu, uzpůsobené tak, aby koruny mohly být přelévané, koruna se umísťuje do úrovně hladiny návrhového průtoku

9.4        Příčný profil

• lichoběžníkový
• šířka    u hrází do 2 m            2 m
              u vyšších                    3 m
• závisí na požadavcích na stabilitu, možnosti pojíždění mechanizmů, komunikaci

sklony se volí podle materiálu max. 1:2

• štěrk, zahliněný štěrk, štěrkopísek
  • návodní     1:2,5
  • vzdušná    1:2
• hlína, prachová hlína
  • návodní     1:3
  • vzdušná    1:2,5

průsaková čára má procházet základovou spárou hráze

mírnější vzdušný svah umožňuje mechanizovanou údržbu, je esteticky vhodnější

9.5        Ochranná pásma

• na vzdušné i návodní straně
• nesmí se tam ponechat ani vysazovat dřeviny
• půda nesmí být orána
• nesmí tam být žádné objekty
• nesmí se zahlubovat terén
• šířka: hráze - do 2 m              4 – 8 m
              - více než 2 m      8 – 10 m

hrázový profil se chrání osetím (10 cm humusu, pod štěrkopísek se umisťuje přechodový filtr)

koruna hráze se musí odvodnit, zabezpečit proti povětrnostním vlivům a proti poškození vozidly

v případě nutnosti se svahy hrází opevní, zejména v blízkosti objektů na hrázích (rampy, zaústění kanalizací, čerpací stanice)

9.6        Stabilita hráze

je dána většinou stabilitou svahů

Ochranné hráze posuzujeme pro dva zatěžovací stavy:

1. Hladina v mezihrází dosahuje koruny hráze.
2. Hráz je nasycena vodou a dojde k náhlému poklesu hladiny v mezihrází.

Je-li hráz vystavena účinku prosakující vody, je při zaplněném mezihrází nejvíce namáhán vzdušný svah a při náhlém poklesu hladiny je namáhán svah návodní.

stupeň bezpečnosti

• soudržné zeminy - 1,5
• nesoudržné zeminy - 1,3
• je-li pravděpodobný náhlý pokles hladiny - 1,2

Propustnost ochranných hrází

nepropustná hráz na nepropustném podloží

• nejideálnější, ale řídký případ
• u nížinných řek, v dolních tratích s malým sklonem, v okolí jsou uloženy nejjemnější hlinité a jílovité sedimenty
• při stavbě se odstraňuje pouze svrchní humózní vrstva

nepropustná hráz na propustném podloží

• vzniká zde nebezpečí, že voda prosakující podložím bude vyplavovat jemné materiály podloží, vznikne velká kaverna, která může způsobit až destrukci hráze
• velmi vzácný případ

propustná hráz na nepropustném podloží

• propustné štěrkopískové náplavy údolní nivy jsou pokryty mocnou vrstvou hlinitojílovitých nebo jílovitých náplavů
• při dlouhotrvajících povodňových stavech se hráz nasytí vodou natolik, že průsaková křivka vystoupí na povrch vzdušného svahu, materiál se začne vyplavovat a ukládat u paty hráze, vzniká možnost protržení hráze

propustná hráz na propustném podloží

• nejnepříznivější, nejběžnější
• hráz se buduje v zesíleném profilu se širokou základnou nebo s těsnícím jádrem nebo těsnícím návodním prvkem, protaženým vodorovně před návodní patu hráze (prodloužení průsakové dráhy)
• vzdušná pata se odvodňuje odvodňovacím příkopem, drenážními trubkami, drenážními patkami

9.7        Odvodňování chráněného území

zaústění větších přítoků a odvedení vnitřních vod

vnitřní vody - srážkové vody, vody, které se za povodní přelily přes hráz

Vždy se snažíme o gravitační odvedení, někdy vyvstane nutnost budování zpětných hrází podél přítoku - zabraňují rozlivu vody vzduté hlavním tokem do přítoku přes břehy přítoku. Menší přítoky a vnitřní vody odvádíme v době zaklesnuté hladiny v toku gravitačně.

Při vysokých vodních stavech se musí tyto zaústění uzavřít (voda se nesmí rozlévat do chráněného území - je-li doba trvání vysokých vodních stavů příliš dlouhá, vody se přečerpávají do hlavního toku

9.8       Nevýhody ohrázování

Vyloučení inundace

• nevýhoda hrází
• zkapacitněním koryta se zvyšuje velikost povodňových průtoků, zkracuje se postupová doba, zvyšuje se četnost výskytu (inundační území má transformační účinek, funkci retenčního prostoru, větší drsnost)

zanášení příčného profilu

• na bermách je větší drsnost než ve vlastním korytě, dochází zde k usazování splavenin
• voda se více prohřívá, čímž vzniká vhodné prostředí pro růst rostlin, tím vzrůstá drsnost, bermy se zvyšují dalším usazováním splavenin, tím se zmenšuje průtočný profil
• z uvedeného vyplývá následné zvyšování hrází, celé koryto se zvedá nad terén, tím vzrůstá nebezpečí protržení hrází a znesnadňuje se gravitační zaúsťování přítoků.