11. Zapojení úpravy vodního toku do krajiny

11.        Zapojení úpravy vodního toku do krajiny

11.1        Krajinářské požadavky

Vodní tok patří k hlavním prvkům přírodního prostředí. Společně se svým povodím tvoří nerozdělitelný celek, který vznikl dlouhodobým vývojem přírody a ovlivněním činností člověka. Změny přírodních poměrů v povodí způsobují změny v toku a naopak.

Vodní tok v určitém období je produktem vzájemných vztahů v povodí a jeho stav nám může více či méně vyhovovat. Přistoupíme-li k úpravě toku jde o řešení, které je posledním krokem k úpravě nevyhovujících odtokových poměrů, vyvolaných především předcházejícím negativním působením člověka.

Úprava toku je technickým zásahem do přírodního prostředí. Má-li být vhodně začleněna do krajiny musí respektovat hlavní krajinné prvky:

  • geologické
  • geomorfologické
  • orografické
  • klimatické
  • půdní
  • porostové apod.

Dodržením těchto zásad je jedním z hlavních předpokladů ochrany přírody.

Je tedy nutné dát do souladu technické požadavky s požadavky biologickými a biotechnickými.

Všechny návrhové prvky upraveného toku musí přispět k hospodářskému, biologickému a estetickému zhodnocení krajiny. Úprava toku je technickým, většinou cizím zásahem do přírody, proto dobře uskutečněná úprava krajinu nenaruší a ještě lépe vykonaná úprava krajinu dotváří.

Ze zásad navrhování trasy upraveného toku víme, že nejsou vhodné dlouhé přímé toky, pokud je z nějakého důvodu navrhneme je třeba je různými tech. opatřeními zlepšit a ne je ještě zdůrazňovat nevhodnou např. alejovou výsadbou stromů.

Nejcitlivějším místem úprav je úprava příčného profilu a z toho vyplývá, že podaří-li se vhodně navrhnout příčný profil je obyčejně celá úprava úspěšná. Hlavním účelem úprav je většinou ochrana před povodněmi a z toho vyplývá zvětšení průtočné kapacity. Koncentrování průtoků provádíme u devastovaných, štěrkem zanesených aluviálních toků.

Při vysokém stupni ochrany, nevhodném použití jednoduchého (místo dvojitého) profilu koryta dochází k nedostatečnému zkoncentrování vody v korytě, příp. se úplně ztrácí ve štěrkopískovém dně (aluviální toky) při nízkém stavu.

 

Klasické úpravy byly provedeny do pravidelných geometrických tvarů příčného profilu.

11 E) V posledních letech je prosazován nový přístup tzv. metoda vyhovující přírodním podmínkám.

  • Minimalizace změn původního stavu toku (i za cenu určitých nepravidelností v trase a příčném profilu).
  • Upřednostňování vegetačních opevňovacích prvků.
  • Upřednostňování přírodních materiálů - dřevo, kámen, štěrk, proutí.
  • Hledání nových způsobů opevnění koryta toku podobných přírodním podmínkám.
  • Dosažení ochrany území budováním ochranných hrází.

Tento způsob vhodně zapadá do přírodního prostředí, je třeba však vzít v úvahu:

  • Větší záběry půdy - nejde o ztrátu půdního fondu jen o změnu využívání v předhrází
  • Hydrologický režim toku a stav břehových porostů určují hydraulické podmínky v korytě
  • Možnosti údržby vlastního koryta

Z uvedeného vyplývá, že i velmi dobrá úprava respektující zájmy ochrany a tvorby ŽP nemusí být optimální z ostatních hledisek. Tyto dvě metody bývají porovnávány jako francouzský „geometrický“ a anglický „přirozený“ park. Obojí má svůj půvab jde jen o to vědět jak je v zájmu věci použít.

Způsob opevnění břehů a použitý materiál posuzují začlenění stavby do krajiny. Tomuto požadavku nejlépe vyhovuje vegetační opevnění.

Výhody:

  • vyhovuje náročným technickým požadavkům – odolnost
  • vyhovuje biologickým podmínkám v toku
  • kořenový systém - stabilizuje břehy
  • vytváří vhodné útočiště vyšším živočichům
  • zvyšuje samočistící schopnost toku.

Nevýhody:

  • hustý neudržovaný porost zhoršuje drsnostní poměry koryta – zejména v břehových partiích toku – nutnost zvětšení příčného profilu – ekonomické následky a nevhodné rozšíření dna
  • nízká mechanizace prací, vyšší nároky na dodavatele i správce
  • nízká sezónnost prací
  • plně odolné až po dokonalém zakořenění

Plynulé napojení upraveného toku na okolní krajinu provádíme pomocí keřů, stromů, trávníků v supralitorálním pásmu i v širším pobřežním pásu. Jejich další funkce jsou:

  • ovlivnění mikroklimatu
  • tvorba kyslíku
  • produkce organické hmoty
  • rekreace.

 

Názory na tvorbu a ochranu ŽP se mění, ale dnes je třeba přejít od trvání na původním stavu k aktivní ochraně spojené s tvorbou ŽP. Důvody nejsou jen citové, ale i hospodářské a společenské.

 

11.2        Urbanistické požadavky                        11d)

Již v historii je známé zakládání měst v údolích vodních toků nebo přímo na březích z důvodů ochranných, obchodních, zdroje vody.

Ve 20. století v 70 - tých letech bylo 50% měst  s počtem obyvatel 500tis. Situovaných u větších toků.

Řeky ve městech jsou již dnes většinou upravené kvůli ochraně před záplavami a využití nábřeží pro tvorbu městského prostředí.

 

Začleňování úpravy toku do okolí:

  • V krajině – prvky vhodné pro přírodní prostředí
  • Ve městě – prvky vhodné pro městské prostředí.

Je nutné si uvědomit, že každé technické dílo tvoří s přírodním prostředím jednotný estetický celek, krajinný obraz, kde voda je důležitým biologickým, rekreačním a výtvarným činitelem.

Řeka se často stává ústředním prvkem urbanistické kompozice od které se odvíjí další výstavba. Dále plní funkci estetickou, rekreační, recipientu O.V. a jiných odpadních látek, dopravní.

Problém malých průtoků

  • nepříznivé estetické a hygienické účinky,
  • řešení koncentrací malých průtoků
  • vhodný dvojitý příčný profil s kynetou, bermu lze využít pro komunikace, parkoviště rekreační území – nutno brát v úvahu velikost toku a jeho režim
  • řešení výstavbou hatě – zdůrazní estetický účinek zástavby, dotvoří obraz městského prostředí

 

využití přírodních prvků

  • v městském prostředí často chybí
  • je-li voda hygienicky v pořádku a nezapáchá může tok s vhodnou úpravou nábřeží poskytovat rekreační zázemí obyvatelům
  • ve městě je snaha o zpřírodnění - zeleň + voda ovlivňují:
  • mikroklima
  • zvýšení relativní vlhkosti až o 30 %
  • snížení teploty.

 

Projektant vodohospodář a urbanista tvoří obytné prostředí a jsou organizátory, biology, výtvarníky,projektanty budov a dopravních staveb.

 

11.3        Vodní toky a krajina

Význam vody roste v průmyslu, přenosu tepla (chlazení), hygieně, dopravě, energetice, závlahách, rekreaci, likvidaci odpadů.

 

Základní netechnické působení vody:                       11 C)

Mikroklimatické

  • vyrovnává extrémní teploty a zvyšuje nedostatečnou vlhkost ovzduší ve volné i urbanizované krajině, tím příznivě upravuje pobytovou hodnotu,
  • ve volné krajině má zvětšená vzdušná vlhkost za následek výskyt rosy, a ta má příznivý vliv na růst vegetace,
  • v sídelních útvarech – fontány, vodotrysky – důležité v horkých letních dnech.

Rekreační a sportovní pobyt u vody

  • koupání, vodní sporty – stále vyhledávanější.

Estetické

  • čistá neznehodnocená voda je oživujícím přírodním prvkem krajiny i sídlišť, a to klidné kladiny i tekoucí vody.

Hygienické

  • mytí, splachování, kropení.

Psychické

  • voda má uklidňující vliv.

 

Vodní toky jsou významným krajinným prvkem, ovlivňují celkový vzhled krajiny. Vegetační doprovod přirozených (upravených přírodě blízkým způsobem) vodních toků je součástí trvale rozptýlené zeleně v krajině a součástí ekologické hodnoty a biologického rovnovážného stavu krajiny.

 

Nejčastější krajinářské problémy

1.      Rozkolísanost průtoků                                      11g)

  • je dána geomorfologickou stavbou území,
  • zejména malé toky s malým povodím.
  • Maximální stavy – jarní tání, přívalové deště,
  • Minimální stavy – léto, zvýšené požadavky na vodu (rekreace, chlazení).

 

Minimální průtok – průtok který je nutno zajistit, aby nedošlo k nenapravitelným ekologickým a národohospodářským škodám.

 

MPP – minimální potřebný průtok,

  • průtok nezbytný k uspokojení nároků na používání vody v korytě i mimo něj (odběry, vypouštění OV, rekreace, podzemní vody, chov ryb…).

 

MQ – minimální bilanční průtok,

  • zabezpečuje přednostně základní nároky na vodní zdroj, i když v době jeho trvání jsou možnosti používání omezeny nebo vyloučeny,
  • základní hodnota z hlediska uplatnění a využití krajiny.

 

Vyrovnávání rozkolísaností:

  • retenční nádrže, pracují ihned po vybudování,
  • lesy, rašeliniště, lesy na rozvodnicích v pramenných oblastech, v horských oblastech,
  • vhodné zemědělské hospodaření – zvyšování podílu humusu,
  • obnova rybníků.

 

2.      Znečištění toků                           11a)

  • z průmyslu,
  • ze zemědělství
    • nevhodně aplikovaná hnojiva,
    • odpady ze živočišné výroby a silážních jam,
    • odpady z chovu drůbeže.

 

Nejúčinnější ochrana – likvidace znečištění v místě vzniku – využívání samočistící schopnosti – biologicky i ekonomicky výhodné.

 

3.      Necitlivé úpravy toků, zpevňování koryt                    11f)

  • zkracování toků, neúčelné zrychlení proudu,
  • narušení vztahu mezi vodním tokem a okolím,
  • zmenšení samočistící schopnosti,
  • ztráta rekreační a estetické hodnoty,
  • zhoršení podmínek pro chov ryb,
  • likvidace vzrostlé zeleně.

 

Z hlediska celospolečenské prospěšnosti se úpravy toků dělí na:

  1. Nezbytné – splavňování toků, omezování ničivých záplav, boční eroze břehů, zanášení zemědělských pozemků kameny a štěrkem.
  2. Škodlivé – ztráty na hodnotě krajiny a její úrodnosti přesahují výhody úpravy.
  3. Neškodné – škodlivé důsledky jsou plně vyrovnány prokazatelnými celospolečenskými výhodami.

 

Úpravy toků je nutno řešit tak, aby krajina co nejvíc získala:

  • vypracovat rozbor vlivů na krajinu a jejich důsledky,
  • omezit zkracování toků a likvidaci vzrostlých porostů,
  • niveletu řešit tak, aby nedošlo k nevhodnému snížení nebo zvýšení hladiny podzemní vody,
  • vyloučit nepropustná technická zpevnění břehů.

 

11.4        Rekreační a sportovní požadavky                     11h)

Jedná se zejména o tyto rekreační a sportovní činnosti spojené s vodou:

  • Koupání a plavání
  • Slunění, rekreační pobyt na břehu
  • Pěší turistika
  • Vodní turistika, vodní slalom, surfing
  • Rekreační a sportovní rybolov

Prvořadou podmínkou je vyhovující kvalita vody, dostatečná hloubka vody, zabezpečené dno, upravené zatravněné břehy.