11. Zapojení úpravy vodního toku do krajiny
11.1 Krajinářské požadavky
Vodní tok patří k hlavním prvkům přírodního prostředí. Společně se svým povodím tvoří nerozdělitelný celek, který vznikl dlouhodobým vývojem přírody a ovlivněním činností člověka. Změny přírodních poměrů v povodí způsobují změny v toku a naopak.
Vodní tok v určitém období je produktem vzájemných vztahů v povodí a jeho stav nám může více či méně vyhovovat. Přistoupíme-li k úpravě toku jde o řešení, které je posledním krokem k úpravě nevyhovujících odtokových poměrů, vyvolaných především předcházejícím negativním působením člověka.
Úprava toku je technickým zásahem do přírodního prostředí. Má-li být vhodně začleněna do krajiny musí respektovat hlavní krajinné prvky:
- geologické
- geomorfologické
- orografické
- klimatické
- půdní
- porostové apod.
Dodržením těchto zásad je jedním z hlavních předpokladů ochrany přírody.
Je tedy nutné dát do souladu technické požadavky s požadavky biologickými a biotechnickými.
Všechny návrhové prvky upraveného toku musí přispět k hospodářskému, biologickému a estetickému zhodnocení krajiny. Úprava toku je technickým, většinou cizím zásahem do přírody, proto dobře uskutečněná úprava krajinu nenaruší a ještě lépe vykonaná úprava krajinu dotváří.
Ze zásad navrhování trasy upraveného toku víme, že nejsou vhodné dlouhé přímé toky, pokud je z nějakého důvodu navrhneme je třeba je různými tech. opatřeními zlepšit a ne je ještě zdůrazňovat nevhodnou např. alejovou výsadbou stromů.
Nejcitlivějším místem úprav je úprava příčného profilu a z toho vyplývá, že podaří-li se vhodně navrhnout příčný profil je obyčejně celá úprava úspěšná. Hlavním účelem úprav je většinou ochrana před povodněmi a z toho vyplývá zvětšení průtočné kapacity. Koncentrování průtoků provádíme u devastovaných, štěrkem zanesených aluviálních toků.
Při vysokém stupni ochrany, nevhodném použití jednoduchého (místo dvojitého) profilu koryta dochází k nedostatečnému zkoncentrování vody v korytě, příp. se úplně ztrácí ve štěrkopískovém dně (aluviální toky) při nízkém stavu.
Klasické úpravy byly provedeny do pravidelných geometrických tvarů příčného profilu.
11 E) V posledních letech je prosazován nový přístup tzv. metoda vyhovující přírodním podmínkám.
- Minimalizace změn původního stavu toku (i za cenu určitých nepravidelností v trase a příčném profilu).
- Upřednostňování vegetačních opevňovacích prvků.
- Upřednostňování přírodních materiálů - dřevo, kámen, štěrk, proutí.
- Hledání nových způsobů opevnění koryta toku podobných přírodním podmínkám.
- Dosažení ochrany území budováním ochranných hrází.
Tento způsob vhodně zapadá do přírodního prostředí, je třeba však vzít v úvahu:
- Větší záběry půdy - nejde o ztrátu půdního fondu jen o změnu využívání v předhrází
- Hydrologický režim toku a stav břehových porostů určují hydraulické podmínky v korytě
- Možnosti údržby vlastního koryta
Z uvedeného vyplývá, že i velmi dobrá úprava respektující zájmy ochrany a tvorby ŽP nemusí být optimální z ostatních hledisek. Tyto dvě metody bývají porovnávány jako francouzský „geometrický“ a anglický „přirozený“ park. Obojí má svůj půvab jde jen o to vědět jak je v zájmu věci použít.
Způsob opevnění břehů a použitý materiál posuzují začlenění stavby do krajiny. Tomuto požadavku nejlépe vyhovuje vegetační opevnění.
Výhody:
- vyhovuje náročným technickým požadavkům – odolnost
- vyhovuje biologickým podmínkám v toku
- kořenový systém - stabilizuje břehy
- vytváří vhodné útočiště vyšším živočichům
- zvyšuje samočistící schopnost toku.
Nevýhody:
- hustý neudržovaný porost zhoršuje drsnostní poměry koryta – zejména v břehových partiích toku – nutnost zvětšení příčného profilu – ekonomické následky a nevhodné rozšíření dna
- nízká mechanizace prací, vyšší nároky na dodavatele i správce
- nízká sezónnost prací
- plně odolné až po dokonalém zakořenění
Plynulé napojení upraveného toku na okolní krajinu provádíme pomocí keřů, stromů, trávníků v supralitorálním pásmu i v širším pobřežním pásu. Jejich další funkce jsou:
- ovlivnění mikroklimatu
- tvorba kyslíku
- produkce organické hmoty
- rekreace.
Názory na tvorbu a ochranu ŽP se mění, ale dnes je třeba přejít od trvání na původním stavu k aktivní ochraně spojené s tvorbou ŽP. Důvody nejsou jen citové, ale i hospodářské a společenské.
11.2 Urbanistické požadavky 11d)
Již v historii je známé zakládání měst v údolích vodních toků nebo přímo na březích z důvodů ochranných, obchodních, zdroje vody.
Ve 20. století v 70 - tých letech bylo 50% měst s počtem obyvatel 500tis. Situovaných u větších toků.
Řeky ve městech jsou již dnes většinou upravené kvůli ochraně před záplavami a využití nábřeží pro tvorbu městského prostředí.
Začleňování úpravy toku do okolí:
- V krajině – prvky vhodné pro přírodní prostředí
- Ve městě – prvky vhodné pro městské prostředí.
Je nutné si uvědomit, že každé technické dílo tvoří s přírodním prostředím jednotný estetický celek, krajinný obraz, kde voda je důležitým biologickým, rekreačním a výtvarným činitelem.
Řeka se často stává ústředním prvkem urbanistické kompozice od které se odvíjí další výstavba. Dále plní funkci estetickou, rekreační, recipientu O.V. a jiných odpadních látek, dopravní.
Problém malých průtoků
- nepříznivé estetické a hygienické účinky,
- řešení koncentrací malých průtoků
- vhodný dvojitý příčný profil s kynetou, bermu lze využít pro komunikace, parkoviště rekreační území – nutno brát v úvahu velikost toku a jeho režim
- řešení výstavbou hatě – zdůrazní estetický účinek zástavby, dotvoří obraz městského prostředí
využití přírodních prvků
- v městském prostředí často chybí
- je-li voda hygienicky v pořádku a nezapáchá může tok s vhodnou úpravou nábřeží poskytovat rekreační zázemí obyvatelům
- ve městě je snaha o zpřírodnění - zeleň + voda ovlivňují:
- mikroklima
- zvýšení relativní vlhkosti až o 30 %
- snížení teploty.
Projektant vodohospodář a urbanista tvoří obytné prostředí a jsou organizátory, biology, výtvarníky,projektanty budov a dopravních staveb.
11.3 Vodní toky a krajina
Význam vody roste v průmyslu, přenosu tepla (chlazení), hygieně, dopravě, energetice, závlahách, rekreaci, likvidaci odpadů.
Základní netechnické působení vody: 11 C)
Mikroklimatické
- vyrovnává extrémní teploty a zvyšuje nedostatečnou vlhkost ovzduší ve volné i urbanizované krajině, tím příznivě upravuje pobytovou hodnotu,
- ve volné krajině má zvětšená vzdušná vlhkost za následek výskyt rosy, a ta má příznivý vliv na růst vegetace,
- v sídelních útvarech – fontány, vodotrysky – důležité v horkých letních dnech.
Rekreační a sportovní pobyt u vody
- koupání, vodní sporty – stále vyhledávanější.
Estetické
- čistá neznehodnocená voda je oživujícím přírodním prvkem krajiny i sídlišť, a to klidné kladiny i tekoucí vody.
Hygienické
- mytí, splachování, kropení.
Psychické
- voda má uklidňující vliv.
Vodní toky jsou významným krajinným prvkem, ovlivňují celkový vzhled krajiny. Vegetační doprovod přirozených (upravených přírodě blízkým způsobem) vodních toků je součástí trvale rozptýlené zeleně v krajině a součástí ekologické hodnoty a biologického rovnovážného stavu krajiny.
Nejčastější krajinářské problémy
1. Rozkolísanost průtoků 11g)
- je dána geomorfologickou stavbou území,
- zejména malé toky s malým povodím.
- Maximální stavy – jarní tání, přívalové deště,
- Minimální stavy – léto, zvýšené požadavky na vodu (rekreace, chlazení).
Minimální průtok – průtok který je nutno zajistit, aby nedošlo k nenapravitelným ekologickým a národohospodářským škodám.
MPP – minimální potřebný průtok,
- průtok nezbytný k uspokojení nároků na používání vody v korytě i mimo něj (odběry, vypouštění OV, rekreace, podzemní vody, chov ryb…).
MQ – minimální bilanční průtok,
- zabezpečuje přednostně základní nároky na vodní zdroj, i když v době jeho trvání jsou možnosti používání omezeny nebo vyloučeny,
- základní hodnota z hlediska uplatnění a využití krajiny.
Vyrovnávání rozkolísaností:
- retenční nádrže, pracují ihned po vybudování,
- lesy, rašeliniště, lesy na rozvodnicích v pramenných oblastech, v horských oblastech,
- vhodné zemědělské hospodaření – zvyšování podílu humusu,
- obnova rybníků.
2. Znečištění toků 11a)
- z průmyslu,
- ze zemědělství
- nevhodně aplikovaná hnojiva,
- odpady ze živočišné výroby a silážních jam,
- odpady z chovu drůbeže.
Nejúčinnější ochrana – likvidace znečištění v místě vzniku – využívání samočistící schopnosti – biologicky i ekonomicky výhodné.
3. Necitlivé úpravy toků, zpevňování koryt 11f)
- zkracování toků, neúčelné zrychlení proudu,
- narušení vztahu mezi vodním tokem a okolím,
- zmenšení samočistící schopnosti,
- ztráta rekreační a estetické hodnoty,
- zhoršení podmínek pro chov ryb,
- likvidace vzrostlé zeleně.
Z hlediska celospolečenské prospěšnosti se úpravy toků dělí na:
- Nezbytné – splavňování toků, omezování ničivých záplav, boční eroze břehů, zanášení zemědělských pozemků kameny a štěrkem.
- Škodlivé – ztráty na hodnotě krajiny a její úrodnosti přesahují výhody úpravy.
- Neškodné – škodlivé důsledky jsou plně vyrovnány prokazatelnými celospolečenskými výhodami.
Úpravy toků je nutno řešit tak, aby krajina co nejvíc získala:
- vypracovat rozbor vlivů na krajinu a jejich důsledky,
- omezit zkracování toků a likvidaci vzrostlých porostů,
- niveletu řešit tak, aby nedošlo k nevhodnému snížení nebo zvýšení hladiny podzemní vody,
- vyloučit nepropustná technická zpevnění břehů.
11.4 Rekreační a sportovní požadavky 11h)
Jedná se zejména o tyto rekreační a sportovní činnosti spojené s vodou:
- Koupání a plavání
- Slunění, rekreační pobyt na břehu
- Pěší turistika
- Vodní turistika, vodní slalom, surfing
- Rekreační a sportovní rybolov
Prvořadou podmínkou je vyhovující kvalita vody, dostatečná hloubka vody, zabezpečené dno, upravené zatravněné břehy.