12.       Vegetační úpravy

12.1       Opevnění břehovými a keřovými porosty

Zásady pro opevňování břehů, koryt:

1. Použít porosty různých druhů v počátečním stadiu:
   • kvůli ochraně stromů před nepříznivými vlivy během vzrůstu
   • vzrostlé stromy pak potlačí pomocnou dřevinu
   • >výsledný tvar je nutno zajistit pěstebními zásahy.
2. Vysazují se 2 až 5ti leté sazenice stromů, které je nutno podle potřeby doplňovat.
3. Štěrkonosné toky bystřinného charakteru se širokým dnem a nízkými břehy
   • olše lepkavá (šedá), na vápenatých půdách jasan
   • vysázená v jedné řadě s hustým sponem
   • dospělý porost v konkávě má mít min. vzdálenost 1,5 - 2 m
   • v přímých úsecích má mít min. vzdálenost 3 - 6 m.
4. Hluboká hlinitá koryta (hloubka ve veget. době více než 0,8 m)
   • nutno zajistit patu kamenným záhozem.
5. Dolní úseky nížinných toků
   • v nejnižší poloze břehové čary vysazovat dřeviny nejčastěji se vyskytující v dané oblasti
   • vrby stromové, jilmy, domácí topoly, méně olše a jasany.
6. Konvexní břehy
   • zatravňují se, nestačí-li to vysazují se jasany, příp. javory, topoly, stromové vrby.
   • vytvoří zastínění keřovitým vrbám, které jsou na konvexním břehu nežádoucí
7. Velká délka svahu
   • nestačí jedna řada dřevin k ochraně svahu
   • ve vyšších horizontech se používají domácí topoly, jasany, nebo jiné hluboko kořenící a za vodou jdoucí dřeviny
8. Jilm - vaz
   • vhodný pro hustou plošnou výsadbu, na dlouhé svahy
9. Stromy vysazovat min. 0,6 m nad průměrnou hladinou ve vegetačním období, na malých tocích a bystřinách 0,6 m nad dno.
10. Skladba břehových stromových porostů musí:
    • odpovídat ekologickým a estetickým požadavkům
    • zapadat do scenérie krajiny.

Účelové dřeviny opevňující břehy je vhodné doplňovat stanovištními dřevinami nejbližšího okolí, a vzhledem zvlášť dobře působícími solitéry (bříza, kaštan, lípa, dub).

Bystřinné toky a menší toky            Q < 60 m³.s^-1  nízké břehy

• olše
• pata svahu se opevňuje zápletovým plůtkem
• svah do výšky jednoletého průtoku se chrání vrbovým pokryvem (sazenice olše se sázejí současně s pokládáním vrbového pokryvu)
• olše lemují oba dva břehy, konkávní strana bývá osázena v hustším sponu.

Střední úseky toku   Q₁₀₀ = 60 - 450 m³.s^-1                        široké mělké koryto

• v konkávách olše
• pata svahu - v konkávách nutno podepřít haťoštěrkovým válcem nebo kamenným záhozem (při větších hloubkách vody).

12.2       Vegetační doprovod vodních toků

• Vegetační doprovod
  • stromy a keře rostoucí podél vodních toků. zpravidla na pozemcích správce toku.
• Břehový porost
  • dřevinný vegetační doprovod
  • zvyšuje nebo i zajišťuje odolnost koryta
  • je zpravidla umístěn na svazích břehů koryta a v bezprostřední blízkosti břehů
  • je součástí vodního toku
• Doprovodný porost
  • dřevinný vegetační doprovod jehož hlavní funkcí je funkce bioklimatická, všeobecně ochranná, estetická atp.
  • je umístěn na předhrází, ochranných hrází, u neupravených toků, ve vhodných lokalitách za břehovou linií.

Je žádoucí, aby co největší část vegetačního doprovodu plnila i funkci opevnění koryta, tj. aby tvořila břehový porost.

Funkce vegetačního doprovodu:

• zvýšení odolnosti břehů, předhrází a ochranných hrází před účinkem proudící vody, vln, chodu ledů
• zajištění podmínek pro život v toku
• zlepšení samočistící schopnosti vody
• krajinotvorná funkce začlenění úpravy toku do krajiny a estetické působení
• omezení splachů do koryta
• rekreační
• omezení účinku větru
• produkční (produkce dřeva)
• ochrana před zarůstáním
• zajištění vhodných podmínek pro zvěř

Ekologické vakuum - vzniká odstraněním vyspělé zeleně, nově vysázená zeleň postupně, během několika let začíná plnit svoji funkci.

Výšková situace dřevin:

• závisí na druhu dřevin
• závisí na režimu hladin v toku
• závisí na přípustné době zatopení dřevin - vhodné je co nejvíce využít přípustnou dobu a umístit dřeviny co nejblíže patě svahu koryta.

Hladina setrvalých průtoků ve vegetačním období:

Přípustná doba zatopení nadzemní části dřevin:

Některé druhy snáší výrazně delší dobu zatopení např. 180 - 270 dní až celý rok (vrba potoční).

Vzdálenost dřevinného vegetačního doprovodu od:

• nezalesněných pozemků (mimo neplodnou půdu)
  • min. 3 m stromy
  • min. 1 m keře
• křížení toku se silničním nebo železničním mostem - min. 10 m od opěr mostu

Výsadba břehových porostů

• musí být souvislá zejména na konkávním břehu
• porost musí být formován tak, aby se měnila jeho výška
• v nižších partiích používat ohebné dřeviny
• hladký obrys na straně k toku

Výsadba doprovodných porostů

• přerušovaná, základní délková jednotka 100 m, výjimečně ve složitých poměrech 50 m
• výjimečně vkládat solitéry, nebo menší skupiny stromovitých dřevin
• využít zemědělsky obtížně obhospodařovatelné plochy
• u meandrujících toků - doprovodné porosty umisťovat na vnitřní stranu oblouků
• jednoduché příčné profily - oboustranná výsadba
• ohrázovaná koryta - na svahy břehů kynety
  • u předhrází širších než 20 m i na předhrází, zbytek vně ochranných hrází (dřeviny jejichž kořenový systém nebude prorůstat do sousední orné půdy)
  • užší bermy nechat volné
  • vzdálenost výsadby od vzdušného i návodního líce hráze vycházejí z požadavků stability hráze - ne blíže než 8 - 10 m při výšce hráze 2 m, 4 - 8 m při výšce hráze 2 m.
• spon keřových sazenic 0,5 - 1 m, stromů 2 - 4 m
• vhodné dřeviny: vrba, olše černá a šedá, jasan ztepilý, javor klen, lípa velkoloistá a srdčitá, jilm habrolistý, drsný a vaz, méně pak habr, dub, topol
• vhodné keře: kalina, brslen, řešetlák, střemcha, bez černý