Poproč

Opuštěné naleziště Poproč s přilehlými odkalištěmi těžebního odpadu (Obr. 1) se nachází v Petrově údolí mezi městy Smolník a Košice, ve východní části Slovenské republiky. Na území negativně ovlivněném těžbou se dnes nacházejí skládky vytěženého materiálu, haldy a odkaliště, které vznikly po těžbě a úpravě antimonu. Lokalita Poproč patřila k významným rudním ložiskům v jižní části Slovenského Rudohoří, kde probíhala těžba až do roku 1965. Vytěžená ruda měla polymetalický charakter, a kromě významného podílu antimonu obsahovala také další toxické i potenciálně toxické kovy a polokovy (například As, Pb, Cu, Fe, Zn, Co, Cd, Ni i Au). Ruda byla zpracovávána flotační metodou, při které vznikal odpad, který byl deponován na tři různá odkaliště situovaná nad obcí Poproč.

Obr. 1 Mapa odkaliště Poproč s vyznačením odběrových míst

Začátky hornictví se v Poproči datují od poloviny 18. století. Významnější těžební činnost začala od roku 1790, avšak největší rozmach nastal až v 19. století. v roce 1939 byla postavená první větší úpravna rud, těžba pokračovala až do r. 1965, kdy se provoz zastavil a postupně se začal likvidovat. Celkové množství vytěžené a zpracované rudy v letech 1931–1965 je odhadováno na 10,3 kt antimonu a 80 kg zlata. Po báňské činnosti zůstaly v okolí Poproče haldy báňské hlušiny a tři odkaliště s deponovaným materiálem po flotační úpravě. Tato odkaliště, která jsou situována v pravé části Petrové doliny, leží 0,5–1 km od obce Poproč. Odkaliště jsou situována v aluviu potoka Olšava, avšak ani z jedné strany nebyla zpevněná hrází, a tak se jejich materiál volně rozplavuje do okolního prostředí. Materiál z odkališť a hald dodnes používají obyvatelé obce Poproč při zpevnění cest, při stavbách a úpravách obydlí.

Vzorky pro analýzy byly odebírány z technogenních půd a sedimentů odkališť a byly prováděny systematicky ze severu na jih v různých místech tak, aby byla postupně zahrnuta všechna odkaliště. Vzorky byly odebírány ručním vrtákem z hloubky 15–20 cm (cca 4 kg) a mechanicky z nich byly odstraněny větší části rostlin (kořeny, větvičky, atd.). Vzorky byly následně uzavřeny do igelitových pytlů a uloženy v přenosných chladicích boxech. Po příchodu do laboratoře byly vzorky zpracovány standartním postupem – půda byla homogenizována, následně byla utvořena kruhová hromada a pomocí kvartace bylo získáno konečné množství vzorku (cca 2 kg). Vzorky byly dále sítovány na frakci menší než 2 mm. Část vzorků byla použitá na chemické, fyzikálně-chemické a biologické analýzy; část vzorků byla uchována v lednici při teplotě 4 °C do následujícího dne pro vykonání mikrobiologických analýz. Koncentrace toxických a potenciálně-toxických kovů a polokovů byla stanovována pomocí XRF spektrometrie v laboratoři RD 104 na Katedře environmentálního inženýrství VŠB – TU Ostrava.  Výsledky analýz půdních substrátů z odkaliště uvádí Tab. 1.

Izoláty mikroorganismů pocházející z této lokality byly izolovány ze čtyř různých vzorků, podle kterých byly označeny. Kmen A. niger POP4 byl izolován z technozemě iniciální, která je extrémně kyselá (pH 3,85), a obsahuje minimum organického materiálu (% Cox 0,1). Kmen A. niger POP1 jsme izolovali ze substrátu odkaliště, který má rovněž velmi silně kyselou půdní reakci (pH 4,52). Kmen A. niger POP5 byl izolován z iniciální technozemě se středně kyselou půdní reakcí (pH 6,05) a kmen A. niger POP3 pocházel ze substrátů se slabě alkalickou reakcí (pH 7,45). Všechny vzorky substrátů výrazně překračovaly mezní hodnoty na obsah arsenu, antimonu, zinku, mědi i jiných prvků (Tab. 1, Obr. 2).

Obr. 3 Báňská halda porostlá náletovými dřevinami (autor Ľ. Jurkovič)

Literatura z databáze VŠB – TU Ostrava:

BOTUROVÁ, K. a H. VOJTKOVÁ. The use of BIOLOG system to identify species in mined-out sites. GeoScience Engineering. 2019, vol. 65, Issue 3, p. 58-65; DOI: 10.35180/gse-2019-0019

VOJTKOVÁ, H. a K. BOTUROVÁ. Rezistence bakteriálních izolátů z odkaliště Poproč s využitím PCR. Zborník vedeckých príspevkov z konferencie Geochémia 2018: 5.-6.12.2018, Bratislava. Bratislava: Štátny geologický ústav Dionýza Štúra, 2018, s. 143-144. ISBN 978-80-8174-036-7

FEKETOVÁ, Z., A. ŠIMONOVIČOVÁ, K. SCHWARZKOPFOVÁ a H. VOJTKOVÁ. Mikrobiálne indikátory a mikroorganizmy v substrátoch environmentálnych záťaží. 1. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, HGF, Institut environmentálního inženýrství, 2017. 128 s. ISBN 978-80-248-4129-8