Odkaliště Slovinky

Odkaliště Slovinky, které se nachází v severovýchodní části Slovenského Rudohoří, sloužilo v minulosti pro ukládání flotačních kalů pocházejících ze zpracování křemen-sidero-sulfidických rud a později pro ukládání strusky, která se zpracovávala v místní úpravně rud Kovohutě Krompachy (Obr. 1).

Obr. 1  Odkaliště Slovinky

Stavba odkaliště byla započata v roce 1967 s plánovanou životností do roku 2000. Nakonec se zde flotační kal vyvážel a ukládal až do roku 2009, takže dnes je zde deponováno více než 4 800 000 m³ kalu. Svou výškou 113 m je odkaliště Slovinky nejvyšší na Slovensku s druhem ukládaného odpadu R (kal z úpravny rud) a kategorií odpadu O (ostatní odpad). V současné době již není odkaliště Slovinky využíváno a bývá označováno za tzv. „suché“ odkaliště bez vykonávaného dozoru. Ve Slovenské republice patří toto odkaliště k nejrozsáhlejším starým environmentálním zátěžím.

Technogenní sedimenty odkaliště Slovinky představují alkalickou průmyslovou strusku se zvýšeným množstvím toxických prvků (As, Cd, Cu, Pb, Sb, Zn, a dalších), které představují potenciální riziko v případě jejich vyluhování do povrchových a podzemních vod. Obsahy sledovaných prvků ve vrstvě strusky jsou vysoké, neboť při jejich zpracování v Kovohutích Krompachy byly použity také rudy a materiály z různých zdrojů a ložisek. Z výsledků doprovodných vědeckých studií této oblasti vyplývá zvýšené množství toxických a potenciálně toxických kovů, zejména Cu (758–8449 mg/kg), As (93–649 mg/kg), Sb (29,7–3791 mg/kg), Pb (36,3–3811 mg/kg), Zn (215–33723 mg/kg) a také Ba (29–3021 mg/kg), které jsou vázány v primárních minerálech jako je chalkopyrit, pyrit, tetraedrit, arzenopyrit, galenit, sfalerit, antimonit, Cu-arzenopyrit, tvořící vytěžené rudné žíly. Naopak, vzorky z hlubších částí odkaliště (flotační kaly) neprokazují výrazně zvýšené obsahy sledovaných prvků, a to především v porovnání s obsahy těchto prvků na jiných odkalištích. z mineralogického hlediska je uložený materiál tvořený zejména křemenem (16–34,5 %), sideritem (8,8–19,75 %), muskovitem (5,1–16,8 %), chloritem (0,8–0,9 %) a sádrovcem (2,5–10 %). Ze sulfidických minerálů se v sedimentech odkaliště nejběžněji vyskytují chalkopyrit, pyrit, tetraedrit a arsenopyrit.

Lokalita odkaliště je ohraničená smíšeným lesním porostem (Obr. 2) s výrazným zastoupením druhů Betula pendula, Fagus sylvatica, Corylus avellana, Larix decidua a Picea abies. Místy povrch substrátu pokrývá drobný mech. Pro mikroorganismy včetně bakterií a mikroskopických hub představuje takový substrát velmi extrémní prostředí, na které se indigenní mikroorganismy adaptovaly na mikromorfologické úrovni a přizpůsobily mu také své metabolické aktivity.

Vzorky substrátu pro mikrobiologické analýzy byly odebírány ve středu odkaliště z hloubky 0–10 cm (vzorek 1) a z hloubky 20–30 cm (vzorek 2). Další vzorky pochází z okrajové části odkaliště v těsné blízkosti březového porostu s hojným výskytem vysokých trav: vzorek 3 (z hloubky 0–10 cm) a vzorek 4 (z hloubky 20–30 cm). Vzorek 5 byl odebrán z hloubky 0–2 cm z vrstvy substrátu s výskytem mechů, a to z míst těsně pod jeho kořenovým systémem. Každý vzorek pocházel vždy z několika odběrových míst. Odebrané vzorky byly dále zpracovávány jako půdní vzorky: byly homogenizovány sítováním a kvartováním. Pro další mikrobiologické analýzy byly tyto vzorky uchovávány při teplotě do 4 °C. Výsledky analýz vzorků z odběrových míst uvádí Tab. 1.

Literatura z databáze VŠB – TU Ostrava:

ŠIMONOVIČOVÁ, A., P. FERIANC, H. VOJTKOVÁ, D. PANGALLO, P. HANAJÍK, L. KRAKOVÁ, Z.  FEKETEOVÁ, S. ČERŇANSKÝ, L. OKENICOVÁ, M. ŽEMBERYOVÁ, M. BUJDOŠ, E. PAUDITŠOVÁ. Alkaline Technosol contaminated by former mining activity and its culturable autochthonous microbiota. Chemosphere. 2017, 171, pp. 89-96. DOI: 10.1016/j.chemosphere.2016.11.131