5. Soustavy stokových sítí

Podle způsobu odvádění odpadních vod se vyvinuly následující odlišné soustavy stokových sítí:

  • jednotná;
  • oddílná;
  • modifikovaná.

Jednotná stoková soustava

Schéma jednotné stokové soustavy je znázorněno na obr. 5.1.

Obr. 5.1 Schéma jednotné stokové soustavy; 1 – ČOV, 2 – Výpusť vyčištěné odpadní vody, 3 – Výpusť odlehčovací stoky, 4 – Odlehčovací komora, 5 – Kmenová stoka (Hlavínek a kol., 2001)

V jednotné stokové soustavě se odvádějí všechny druhy odpadních vod i vody dešťové společně.

Množství srážkových vod je však nepoměrně větší nežli součet všech odpadních vod.

Vzhledem k tomu, že stokovou sítí se dopravují splaškové vody, je nutné zatrubnění stok.

Stoky musí mít dostatečný spád , aby se při malé rychlosti vody neusazovaly znečišťující látky ve stokové síti, tedy dříve nežli se dostanou na čistírnu odpadních vod.

Ze správně navržené stokové sítě by měly přitékat odpadní vody do čistírny odpadních vod (dále jen ČOV) v čerstvém stavu, aby v čistírenských procesech nenastaly závady.

Projektant mnohdy stojí pře rozhodnutím, zda má navrhnout jednotnou nebo oddílnou stokovou soustavu.

U nás se doposud ve městech a obcích navrhovalo a navrhuje odvodnění a odkanalizování území společně, tj. jednotnou stokou sítí.

Návrh oddílné soustavy je vzácnou výjimkou.

Všeobecně lze říci, že u měst a větších obcí jsou u nás doposud příznivější předpoklady pro navrhování stokové sítě jednotné. Rozhodujícím motivem pro toto řešení jsou stavební náklady.

Je-li projektant při volbě sokové sítě na pochybách musí prostudovat, porovnat a zhodnotit dva základní činitele:

  1. hledisko investičních a udržovacích nákladů;
  2. hledisko hygienické (rozhodují místní poměry).

Ad a) Je-li k dispozici recipient (většinou řeka) s dostatečnou samočisticí schopností, takže se do něho může za deště vypouštět větší část zředěných odpadních vod přes odlehčovací komory. Je vhodné tedy navrhnout stokovou síť jednotnou.

Jestliže recipient protéká např. v dlouhé trati hustě osídleným územím a nemá dostatečně velkou samočisticí schopnost, ze zdravotního hlediska nelze připustit, aby se do něj vypouštěly za dešťů zředěné odpadní vody.

Rovněž nepříznivé výškové uložení sběračů vůči recipientu někdy nedovoluje odpouštět zředěné odpadní vody v libovolném místě, ač recipient by takové odlehčení snesl.

Ve výše uvedených případech nelze zmenšovat profil stok, což normálně odlehčovací komory umožňují, projektant musí provést podrobné porovnání investičních nákladů mezi stokovou soustavou jednotnou a oddílnou.

Ad b) Z hlediska hygienického jsou oddílné soustavy výhodnější nežli soustavy jednotné.

Jednotná stoková síť by měla být navržena na průtok, který je součtem všech druhů odpadních vod.

Mezi odpadními vodami jsou vody takové, které mají stálý průtok a minimálními výkyvy např. splašky, a naopak vody, které mají velkou nerovnoměrnost, např. dešťové vody.

Z výše uvedeného platí zásada: tam, kde největší bezdeštný průtok přesahuje 10 % návrhového průtoku dešťových vod se stoky dimenzují na celkový největší průtok všech odváděných odpadních vod.

Odlehčovací komory jsou konstruovány tak, aby při vzrůstajícím průtoku vlivem deště došlo při určitém průtoku k přepadání vody do odlehčovací stoky a odtud do recipientu nebo do dešťové nádrže.

Nevýhoda odlehčovací komory spočívá v tom, že při velkém naředění splaškových vod vodami dešťovými, dochází k zanášení čerstvého fekálního znečištění do recipientu.

Obdobného vlivu na snížení profilu směrem k ČOV jako za odlehčovací komoru lze dosáhnou zařazením retenční dešťové nádrže. Ty slouží pouze k vyrovnání odtoku, kdy maximální přítok do sledovaného příčného profilu je větší než navržený odtok.

Oddílná stoková soustava

Schéma oddílné stokové soustavy je znárodněno na obr. 5.2.

Obr. 5.2 Schéma oddílné stokové soustavy; 1 – ČOV, 2 – výusť vyčištěné odpadní vody, 3 – výusť dešťových odpadních vod, 4 – kmenová stoka, ______ stoky městských odpadních vod, _ _ _ _ _ stoky dešťové, (Hlavínek a kol., 2001)

Oddílná soustava odvádí různé druhy odpadních vod samostatnými trasami stokové sítě.

Nejčastěji se jedná o dvě stokové soustavy, z nichž jeden systém odvádí vody splaškové (případně i vody z drobných průmyslových provozoven) a druhý systém odděleně odvádí vody srážkové.

Avšak v současné době není možné ani dešťové vody považovat ve vztahu k recipientu za hygienicky nezávadné.

Mohou být znečištěny splachy minerální a organické povahy, úkapy pohonných hmot a jiných látek, a není vyloučena ani přítomnost fekálního znečištění.

Znečištění dešťových vod je závislé na době trvání deště – s dobou trvání deště většinou klesá.

Modifikovaná stoková soustava

Schéma modifikované stokové soustavy je znázorněno na obr. 5.3.

Obr. 5.3 Modifikovaná stoková soustava (Hlavínek a kol., 2001)

Modifikovaná stoková soustava vzniká například kombinací jednotné a oddílné stokové soustavy v rámci soustavného odvodnění jednoho urbanizovaného celku.

V zahraničí bývá tato soustava nazývána jako polo-oddílná.

Princip spočívá v tom že:

  • splaškové vody jsou odváděny hluboko uloženými stokami;
  • dešťové vody mělce uloženým potrubím;
  • při přívalu nejvíce znečištěné dešťové vody na začátku deště, se prázdní spojovacím potrubím ze dna dešťových stok v šachtách do stok splaškových;
  • po jejich zahlcení nad úroveň dna dešťových stok dochází k odtoku srážkové vody dešťovými stokami přímo do recipientu;
  • největší znečištění z oplachu terénu na začátku deště a z výplachu dešťových stok je takto svedeno splaškovými stokami do ČOV;
  • do recipientu je již odváděna relativně čistá voda.

Jiná modifikace využívaná v ČR hlavně spočívá v tom, že:

  • stokami pro dešťové vody jsou odváděny pouze vody neznečištěné (tzn. ze střech, neprašných vozovek, chodníků, komunikací s nepatrným dopravním provozem apod.) nejčastěji přímo do recipientu;
  • dešťové vody z ostatních, znečištěných ploch (např. z komunikací s hustým dopravním provozem, znečištěných dvorů apod.), jsou odváděny společně se splaškovými vodami na ČOV.

Tím se ze splaškové stoky oddílné soustavy, dimenzované na Qmax. + 100 %, stane stoka jednotné soustavy, dimenzovaná na přívalové množství deště, případně na součet maxim splaškových a dešťových vod.