11. Příprava podkladů k jednotlivým stupňům projektové dokumentace k návrhu kanalizace, kanalizační přípojky, vodovodů a vodovodní přípojky

Kapitola je věnována problematice přípravy podkladů k jednotlivým stupňům projektové dokumentace k návrhu kanalizace, kanalizační přípojky, vodovodů a vodovodní přípojky. Neřeší konkrétní návrh uvedených staveb, ale seznamuje s minimálními požadavky vyplývající ze stávající legislativy. Dále pak nastiňuje možnosti různých režimů povolení těchto staveb a věnuje se povinnostem vlastníků těchto staveb a možným sankcím.

Základní pojmy

Vymezení charakteru staveb vodovodů, kanalizace, vodovodní a kanalizační přípojka je zakotveno v ust. § 55 zákona č. 254/20001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, který nabyl účinnosti dne 1.1.2002 ( dále jen „zákon o vodách“).

Stavby vodovodů a kanalizací, které jsou trvale využívány alespoň 50 fyzickými osobami, nebo pokud průměrná denní produkce z ročního průměru pitné nebo odpadní vody za den činí 10 m³ a více, a jsou stavbami, jenž provozně souvisejí s vodovody a kanalizacemi pro veřejnou potřebu, jsou tyto vodovody a kanalizace stavbami pro veřejnou potřebu, na které se vztahuje zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vodovodech a kanalizacích“).

Kanalizace

Kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně, jedná se o jednotnou kanalizaci a srážkové vody se vtokem do této kanalizace přímo, nebo přípojkou stávají odpadními vodami. Odvádí-li se odpadní voda samostatně a srážková voda také samostatně, jedná se o oddílnou kanalizaci. Kanalizace je dle § 55 odst. 1 písm. c) vodního zákona a § 2 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích, vodním dílem.

Vnitřní kanalizace je potrubí určené k odvádění odpadních vod, popřípadě i srážkových vod ze stavby, k jejímu vnějšímu líci. V případech, kdy jsou odváděny odpadní vody, popřípadě i srážkové vody ze stavby i pozemku vně stavby, je koncem vnitřní kanalizace místo posledního spojení vnějších potrubí. Tato místa jsou také začátkem kanalizačního potrubí.

Kanalizační přípojka

Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě . Kanalizační přípojka není dle § 3 odst.2 zákona o vodovodech a kanalizacích a § 55 odst. 3 vodního zákona, vodním dílem.

Vodovod

Vodovod je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování. Vodovod je dle § 2 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích a § 55 odst. 1 písm. c) vodního zákona, vodním dílem.

Vnitřní vodovod je potrubí určené pro rozvod vody po pozemku nebo stavbě, které navazuje na konec vodovodní přípojky. Vnitřní vodovod není dle § 2 odst. 7 zákona o vodovodech a kanalizacích a § 55 odst. Vodního zákona, vodním dílem.

Vodovodní přípojka

Vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Vodovodní přípojka není dle § 3 odst. Zákona o vodovodech a kanalizacích a § 55 odst. 3 vodního zákona, vodním dílem.

Návrh

Základní požadavky

Kanalizace musí být navrženy a provedeny tak, aby negativně neovlivnily životní prostředí, aby byla zabezpečena dostatečná kapacita pro odvádění a čištění odpadních vod z odkanalizovaného území a aby bylo zabezpečeno nepřetržité odvádění odpadních vod od odběratelů této služby. Současně musí být zajištěno, aby bylo omezováno znečištění recipientů způsobené dešťovými přívaly. Kanalizace musí být provedené jako vodotěsné konstrukce, musí být chráněny před zamrznutí a proti poškození vnějšími vlivy. Další požadavky na čištění odpadních vod včetně požadavků na projektovou dokumentaci, výstavbu a provoz kanalizací a čistíren stanoví prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích).

Stoky pro odvádění odpadních vod, s výjimkou dešťových stok, jakož i kanalizační přípojky musí být v souběhu a křížení uloženy hlouběji než vodovodní potrubí pro rozvod pitné vody. Výjimku dle ust. § 12 zákona o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu může povolit vodoprávní úřad za předpokladu, že bude provedeno takové technické opatření, které zamezí možnosti kontaminace pitné vody vodou odpadní, a to při běžném provozu i v případě poruchy kanalizace.

Vodovody musí být navrženy a provedeny tak, aby bylo zabezpečeno dostatečné množství zdravotně nezávadné pitné vody pro veřejnou potřebu a ve vymezeném území a aby byla zabezpečena nepřetržitá dodávka pitné vody pro odběratele. Je-li vodovod jediným zdrojem pro zásobování požární vodou, musí splňovat požadavky požární ochrany na zajištění odběru vody k hašení požáru, je-li to technicky možné.

Potrubí vodovodu pro veřejnou potřebu včetně jeho přípojek a na ně napojených vnitřních rozvodů nesmí být propojeno s vodovodním potrubím z jiného zdroje, než je vodovod pro veřejnou potřebu

Vodovod musí být chráněny proti zamrznutí, poškození vnějšími vlivy, vnější a vnitřní korozi a proti vnikání škodlivých mikroorganismů, chemicky a jiných látek zhoršující kvalitu pitné vody. Další technické požadavky na výstavby vodovodů stanoví prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích).

Požadavky na projektovou dokumentaci kanalizace (stokové sítě)

Odvádění odpadních vod se navrhuje podle výpočtu množství odpadních vod, výpočtu množství odváděných srážkových vod a systému jednotné nebo oddílné kanalizace. Při vypracování návrhu a výstavbě stokových sítí se postupuje podle normových hodnot (ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky, ČSN EN 752 Venkovní systémy stokových sítí a kanalizačních přípojek- část 1-6, ČSN EN 1091 Venkovní podtlakové systémy stokových sítí, ČSN EN 1671 Venkovní tlakové systémy stokových sítí). Stoková síť se navrhuje jako gravitační, tlaková, podtlaková nebo její kombinace. Stoky a objekty na stokách se navrhují jako vodotěsné konstrukce. Spoje trub musí být vodotěsné. Tato vodotěsnost se prokazuje podle normových hodnot (ČSN EN 1610 Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení, ČSN 75 6909 Zkoušky vodotěsnosti stok, ČSN 75 0905 Zkoušky vodotěsnosti vodárenských a kanalizačních nádrží).

Při sklonu potrubí do 10 promile může být výšková odchylka v uložení stoky +/- 10 mm, při sklonu nad 10 promile +/- 30 mm oproti kótě dna určené projektovou dokumentací. Na potrubí nesmí vzniknout protisklon. Přímé úseky stok mezi dvěma šachtami mohou mít směrovou odchylku od přímého směru při vnitřním průměru do 500 mm včetně, nevýše 50 mm, u větších průměru nejvýše 80 mm. V případě, že se bude na jednotnou nebo oddílnou kanalizaci k odvádění srážkových vod napojovat nová část kanalizace odvádějící srážkové vody z nové zástavby na zastavitelných plochách, provede se v projektové dokumentaci nový výpočet, ověřující schopnost kanalizace odvést zvýšené množství těchto vod. Tento výpočet je podkladem vlastníka kanalizace, popřípadě provozovatele, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, k umožnění nebo odmítnutí uvedeného napojení. Vzdálenost revizních a vstupních šachet v přímé trati neprůchodných stok je nejvýše 50 m, u průchodných stok nejvýše 200 m.  Revizní, vstupní a lomové šachtice a spadiště nelze umístit mimo trasu kanalizační stoky.

Technické požadavky na stavby vodovodů

Rozvodná vodovodní síť a potrubí zásobních řádů se navrhuje na maximální hodinovou potřebu vody. Potrubí ostatních vodovodních řadů se navrhuje na maximální denní potřebu vody. Vodovodní potrubí se navrhuje podle normových hodnot (ČSN 75 5401 Navrhování vodovodních potrubí, TNV 755402 Výstavba vodovodních potrubí). Maximální přetlak v nejnižších místech vodovodní sítě každého tlakového pásma nesmí převyšovat hodnotu 0,6 MPa. V odůvodněných případech se může zvýšit na 0,7 MPa. Při zástavbě do dvou nadzemních podlaží hydrodynamický přetlak v rozvodné síti musí být v místě napojení vodovodní přípojky nejméně 0,15 MPa. Při zástavbě nad dvě nadzemní podlaží nejméně 0,25 MPa. Vodovodní potrubí musí být chráněno proti vnější i vnitřní korozi s ohledem na vlastnosti trubního materiálu, jakost dopravované vody a prostředí, ve kterém bude uloženo. Vodovodní potrubí do vnitřního průměru 200 mm se navrhuje v podélném sklonu nejméně 3 promile, od vnitřního průměru 250 mm do vnitřního průměru 500 mm ve sklonu nejméně 1 promile a potrubí vnitřního průměru 600 mm a větším ve sklonu nejméně 0,5 promile. Vodoměrná šachta musí být zabezpečena proti vniknutí nečistot, podzemní a povrchové vody a musí být odvětrána a přístupná. Šachty na vodovodním potrubí musí být provedeny tak, aby armatury v nich umístěné byly dostatečně chráněny před mrazem. Požadavky na materiály, používané chemikálie a výrobky přicházející do přímého styku s pitnou vodou jsou stanoveny zvláštním právním předpisem 13).

Legislativní podklady

Základní principy povolování staveb, jejich změn jakož i povolení užívání staveb jsou zakotveny v níže uvedeném výčtu základních právních předpisů:

Zákon č.500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“)

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) a prováděcí předpisy k němu

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vodní zákon“) a prováděcí předpisy k němu

Zákon č. 274/2001 Sb., o kanalizacích a vodovodech pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a prováděcí předpisy k němu.

Správní řád je obecným, základním právním předpisem upravující postup orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků a jiných orgánů, právnických a fyzických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy (označují se jako správní orgány). Jak stavební zákon, tak vodní zákon jsou vůči správnímu řádu zákony speciálními. Stejně tak vodní zákon ve vztahu ke stavebnímu zákonu je zákonem speciálním. Znamená to, že ve vztahu k různým fázím povolovacího režimu kanalizací a vodovodů je zapotřebí postupovat podle vodního zákona, v případě, že ten daný postup neřeší, tak podle stavebního zákona a pokud ani ten daný postup neřeší, tak podle správního řádu.

Věcná a místní příslušnost

Věcnou a místní příslušnost obecně popisuje správní řád v ust. § 10 a 11. Věcná příslušnost znamená, že správní orgány mohou jednat a rozhodovat pouze ve věcech, které jim byly svěřeny zákonem nebo na základě zákona. Ve vztahu k vodovodům a kanalizacím je místní příslušnost určena místem stavby konkrétního vodovodu a kanalizace.

Jak již bylo výše uvedeno, jsou vodovody a kanalizace stavbami vodních děl (ust. § 55 vodního zákona).

Pro umístění staveb vodovodů a kanalizací je věcně příslušným správním orgánem obecný stavební úřad. Výčet obecných stavebních úřadů je uveden v ust. § 13 stavebního zákona. Pro ostatní fáze povolovacího režimu vodovodů a kanalizací je věcně příslušným správním orgánem vodoprávní úřad. Ten plní funkci speciálního stavebního úřadu pro vodní díla (kterým stavby vodovodů a kanalizací jsou) – ust. § 15 odst. 4 vodního zákona a ust. § 15 odst. 1 stavebního zákona. Speciálním stavebním úřadům je svěřena působnost stavebního úřadu s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování pro danou oblast – vodoprávním úřadům pro oblast vodních děl. Výčet vodoprávních úřadů je uveden v ust. § 104 vodního zákona.

Jak již bylo uvedeno, místní příslušnost je dána místem stavby konkrétního vodovodu a kanalizace.

Projektová dokumentace a projektová činnost ve výstavbě

Projektová dokumentace

Ve vztahu k vodovodům a kanalizacím je projektovou dokumentací dokumentace pro vydání stavebního povolení, dokumentace k uzavření veřejnoprávní smlouvy, dokumentace k posouzení autorizovaným inspektorem, dokumentace změny stavby před dokončením ve vztahu k dříve uvedeným stavbám, dokumentace předchozích uvedených staveb pokud jsou předmětem opakovaného stavebního řízení nebo dodatečného povolení stavby, dokumentace pro provádění stavby, dokumentace pro nezbytné úpravy a dokumentace pro ohlašované čistírny odpadních vod.

Z tohoto je tedy zřejmé, že dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a dokumentace pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí není, ve smyslu stavebního zákona, projektovou dokumentací.

Rozsah jednotlivých dokumentací je uveden ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Tato vyhláška jednoznačně určuje, jak musí být dokumentace členěna a co musí být obsahem jejich jednotlivých částí.

Zpracování projektové dokumentace, stejně jako zpracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí, je vybranou činností ve výstavbě. Takovouto činnost mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu, kterým je zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Oprávnění k projektové činnosti jako vybrané činnosti ve výstavbě není oprávněním k podnikání podle živnostenského zákona, resp. k provozování živnosti projektová činnost ve výstavbě, popř. živnosti projektování jednoduchých a drobných staveb, jejich změn a odstraňování. Proto projektant nemůže před stavebním úřadem prokazovat oprávnění k výkonu projektové činnosti na základě živnostenského listu, ale na základě příslušného osvědčení o autorizaci.

Dokumentace se předkládá ve dvou vyhotoveních; není-li stavebním úřadem obecní úřad v místě stavby, ve třech vyhotoveních; pokud stavebník není vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení projektové dokumentace. V případě, že se povolované vodní dílo týká hraničních vod, předloží se projektová dokumentace v minimálním počtu 2 vyhotovení

Projektová činnost ve výstavbě

Projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány. Rovněž projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru a působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.

Umístění stavby

Umisťovat stavby vodovodů a kanalizací, jejich změny, lze jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Územní rozhodnutí lze, za určitých podmínek, nahradit územním souhlasem nebo veřejnoprávní smlouvou. Územní rozhodnutí se nevydává pokud jej nahrazuje regulační plán. Stavební úřad také může vést společně územní a stavební řízení. Pokud je možné nahradit územní rozhodnutí veřejnoprávní smlouvou a současně je možné nahradit stavební povolení veřejnoprávní smlouvu, lze uzavřít veřejnoprávní smlouvu, která nahradí současně územní rozhodnutí a stavební povolení.

Příslušným správním orgánem je obecní stavební úřad.

Rozhodnutí o umístění stavby – územní rozhodnutí

Rozhodnutí o umístění stavby vymezuje stavební pozemek, umisťuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění, pro zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro ohlášení stavby a pro napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Vydání územního rozhodnutí předchází územní řízení. K žádosti o vydání územního rozhodnutí se mimo jiné předkládá dokumentace pro vydání územního rozhodnutí. Její zpracování je vybranou činností ve výstavbě. Rozsah této dokumentace je dán vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Územním rozhodnutím stavební úřad schvaluje navržený záměr a stanoví podmínky pro využití a ochranu území, podmínky pro další přípravu a realizaci záměru, zejména pro projektovou přípravu stavby

Územní rozhodnutí o umístění stavby platí dva roky ode dne nabytí právní moci, nestanoví-li stavební úřad v odůvodněných případech lhůtu delší, nejdéle však 5 let. Dobu platnosti územního rozhodnutí může stavební úřad na odůvodněnou žádost prodloužit. Územní rozhodnutí nepozbývá platnosti, bylo-li na základě žádosti podané v době její účinnosti vydáno pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného autorizovaným inspektorem podaného v době její účinnosti právo stavební záměr realizovat a byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební povolení podaného v době její účinnosti uzavřena tato veřejnoprávní smlouva a tato veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti.

Územní rozhodnutí lze měnit na žádost oprávněného, jestliže se změnila územně plánovací dokumentace nebo jiné podklady pro územní rozhodnutí nebo podmínky v území a to tak, že se jeho dosavadní část nahradí novým územním rozhodnutím.

Zjednodušené územní řízení

Soustavný tlak na zjednodušování postupů podle stavebního zákona vyústil mimo jiné i na konstrukci zjednodušeného územního řízení, které představuje vydání územního rozhodnutí bez předchozího správního řízení v celém rozsahu, ovšem za splnění určitých zákonem stanovených podmínek.

Veřejnoprávní smlouva

Stavební úřad uzave se žadatelem veřejnoprávní smlouvu o umístění stavby, která nahradí územní rozhodnutí. Žadatel mimo jiné k návrhu veřejnoprávní smlouvy připojí dokumentaci v rozsahu jako k žádosti o vydání územního rozhodnutí a další podklady v rozsahu, jako k žádosti o vydání územního rozhodnutí. Stavební úřad návrh veřejnoprávní smlouvy přezkoumá a návrh buď přijme nebo odmítne a sdělí žadateli důvody odmítnutí. Pokud stavební návrh veřejnoprávní smlouvy přijme, vyznačí účinnost smlouvy a její grafické přílohy.

Účinky veřejnoprávní smlouvy zanikají uplynutím 2 let ode dne její účinnosti, není-li dohodnuta doba delší, nejdéle však 5 let. Účinky veřejnoprávní smlouvy nezanikají, bylo-li na základě žádosti podané v době její účinnosti vydáno pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného autorizovaným inspektorem podaného v době její účinnosti právo stavební záměr realizovat a byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební povolení podaného v době její účinnosti uzavřena tato veřejnoprávní smlouva a tato veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti. Účinky veřejnoprávní smlouvy lze prodloužit (návrh na prodloužení musí být předložen před zánikem účinků veřejnoprávní smlouvy).

Žadatel může odstoupit od veřejnoprávní smlouvy na základě oznámení stavebnímu úřadu, že od svého záměru upouští – to neplatí, byla-li realizace záměru již byla zahájena.

Povolení stavby

Stavební povolení

Stavební povolení je správní rozhodnutí, jehož právní mocí vzniká stavebníkovi právo zahájit a provést stavbu. Dle vodního zákona je k provedení vodních děl (tj. i vodovodů a kanalizací) zapotřebí povolení vodoprávního úřadu (ten je tedy příslušným správním orgánem). Povolení k provedení nebo změně vodního díla, které má sloužit k nakládání s vodami (k němuž je rovněž zapotřebí povolení vodoprávního úřadu), může být vydáno jen v případě, že je povoleno odpovídající nakládání s vodami nebo se nakládání s vodami povoluje současně s povolením k provedení vodního díla.

Stavební povolení ani ohlášení nevyžadují stavební úpravy (změny dokončené stavby, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby) vodovodů a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa (ani ve vertikálním ani v horizontálním směru).

Ohlášení vodoprávnímu úřadu podléhá obnova vodních děl zničených živelní pohromou nebo havárií a udržovací práce, které by mohly negativně ovlivnit životní prostředí nebo stabilitu vodního díla. V případě udržovacích prací se jedná o údržbu stavby, kterou se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo k znehodnocení stavby a nejvíce se prodloužila její uživatelnost. Udržovacími pracemi jsou tedy takové činnosti, jimiž se nově nezvyšuje hodnota stavby.

Jakékoliv další provedení stavby vodovodů a kanalizací (vodních děl) podléhá, jak již bylo uvedeno, povolení vodoprávního úřadu.

Stavební řízení, které předchází vydání stavebního povolení, se zahajuje pouze na žádost stavebníka. K žádosti o vydání stavebního povolení se přikládají doklady stanovené příslušným prováděcím předpisem – mimo jiné zde patří doklad, na základě kterého byla umístěna stavba (viz předchozí kapitola), doklad, kterým stavebník prokáže právo provést stavbu na pozemcích, které nejsou v jeho vlastnictví, závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů, stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, projektová dokumentace zpracovaná projektantem (viz kapitola věnovaná projektové dokumentaci). Předložení projektové dokumentace nezpracované příslušným projektantem je důvodem pro zastavení řízení.

Stavební úřad přezkoumá podanou žádost a připojené poklady z toho hlediska, zda stavbu lze podle nich provést, a ověří, zda je projektová dokumentace zpracována v souladu s územním rozhodnutím nebo veřejnoprávní smlouvou územní rozhodnutí nahrazující anebo územním souhlasem, popřípadě s regulačním plánem v rozsahu, ve kterém nahrazuje územní rozhodnutí, zda je projektová dokumentace úplná, přehledná a zda jsou v odpovídající míře řešeny obecné požadavky na výstavbu (rozsah projektové dokumentace je dán vyhláškou č 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů), zda je zajištěn příjezd ke stavbě, včasné vybudování technického, popřípadě jiného vybavení potřebného k řádnému užívání stavby vyžadovaného zvláštním právním předpisem a zda předložené podklady vyhovují požadavkům uplatněným dotčenými orgány. Stavební úřad rovněž ověří účinky budoucího užívání stavby.

V případě, že žádost obsahuje požadované náležitosti, stavební úřad oznámí účastníkům řízení, kteří jsou mu známi, a dotčeným orgánům zahájení stavebního řízení a stanoví jim lhůtu, ve které mohou uplatnit své námitky, důkazy, závazná stanoviska. Stavební úřad nepřihlíží mimo jiné k námitkám, které byly nebo mohly být uplatněny při územním řízení nebo při pořizování regulačního plánu. Poté stavební úřad rozhoduje ve věci samé.

Ve stavebním povolení stavební úřad stanoví podmínky pro provedení stavby, a pokud to je třeba, i pro její užívání. Podmínkami zabezpečí ochranu veřejných zájmů a stanoví zejména návaznost na jiné podmiňující stavby a zařízení, dodržení obecných požadavků na výstavbu, včetně požadavků na bezbariérové užívání stavby, popřípadě technických norem. Může též stanovit, že stavbu lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu. Dále může uložit provedení zkušebního provozu – u stavby obsahující technologické zařízení, u něhož je třeba ověřit způsobilost k bezpečnému užívání, dodržení podmínek stavebního povolení nebo integrovaného povolení podle zvláštního právního předpisu (v takovém případě lze užívání stavby povolit pouze v režimu kolaudačního souhlasu). Vodoprávní úřad může ve stavebním povolení uložit předložení provozního řádu vodního díla. Vodoprávní úřad ve stavebním povolení nebo ve veřejnoprávní smlouvě týkajících se staveb vodovodních řadů, vodárenských objektů, úpraven vody, kanalizačních stok včetně kanalizačních objektů nebo čistíren odpadních vod, které jsou součástí vodovodů nebo kanalizací pro veřejnou potřebu, uloží předložení povolení k jejich provozování spolu s žádostí o vydání kolaudačního souhlasu.

Stavební povolení pozbývá platnosti, jestliže stavba nebyla zahájena do 2 let, ode dne, kdy nabylo právní moci. Dobu platnosti stavebního povolení může stavební úřad prodloužit na odůvodněnou žádost stavebníka podanou před jejím uplynutím. Stavební povolení pozbývá platnosti též dnem, kdy stavební úřad obdrží oznámení stavebníka o tom, že od provedení svého záměru upouští – to neplatí, jestliže stavba již byla zahájena.

Veřejnoprávní smlouva

U staveb vyžadujících stavební povolení může stavební úřad uzavřít se stavebníkem veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby, která nahradí stavební povolení. Tímto stavebním úřadem pro vodovody a kanalizace (vodní díla) je speciální stavební úřad – vodoprávní úřad. Stavebník mimo jiné k návrhu veřejnoprávní smlouvy připojí projektovou dokumentaci a další podklady v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení. Stavební úřad návrh veřejnoprávní smlouvy přezkoumá a návrh buď přijme nebo odmítne a sdělí stavebníkovi důvody odmítnutí. Návrh veřejnoprávní smlouvy odmítne vždy, pokud projektová dokumentace není zpracována projektantem. Pokud stavební návrh veřejnoprávní smlouvy přijme, vyznačí účinnost smlouvy, ověří projektovou dokumentaci a vyhotoví štítek obsahující identifikační údaje o povolené stavbě (štítek „stavba povolena“).

Účinky veřejnoprávní smlouvy zanikají uplynutím 2 let ode dne její účinnosti, nebyla-li stavba v této lhůtě zahájena. Účinky veřejnoprávní smlouvy lze prodloužit (návrh na prodloužení musí být předložen před zánikem účinků veřejnoprávní smlouvy).

Stavebník může odstoupit od veřejnoprávní smlouvy na základě oznámení stavebnímu úřadu, že od svého záměru upouští – to neplatí, jestliže stavba již byla zahájena.

Autorizovaný inspektor

Autorizovaný inspektor je osoba, která do jisté míry, supluje funkci stavebního úřadu. Podle vodního zákona jsou vodní díla nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem – to neplatí v případě staveb vodovodních řadů, kanalizačních stok a kanalizačních objektů, které nevyžadují povolení k nakládání s vodami. Je tedy zřejmé, že v případě vodovodů je posouzení autorizovaným inspektorem možné, v případě kanalizací pouze v případě, že v souvislosti s kanalizací není vyžadováno nakládání s vodami.

Uzavře-li stavebník smlouvu s autorizovaným inspektorem o kontrole projektové dokumentace stavby, kterou hodlá provést, může autorizovaný inspektor posoudit projektovou dokumentaci místo stavebního úřadu pokud nejde o stavbu, která je označena zvláštním právním předpisem jako nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem, nebo o které tak rozhodl stavební úřad v územním rozhodnutí v případech významných vlivů na životní prostředí nebo vlivů na jiné pozemky a stavby se společnou hranicí se stavebním pozemkem. Uzavření smlouvy je autorizovaný inspektor povinen oznámit stavebnímu úřadu bez zbytečného odkladu spolu s požadovanými doklady – mimo jiné s projektovou dokumentací. Stavební úřad vyvěsí na úřední desce oznámení stavebního záměru po dobu nejméně 30-ti dnů. V této lhůtě mohou osoby, které by byly účastníky stavebního řízení, mohou podat proti oznámenému stavebnímu záměru námitky a to pouze z důvodu, že neodpovídá podkladům, na základě kterých udělily svůj souhlas, nebo z důvodu, že jejich souhlas nebyl opatřen. Ve stejné lhůtě může stavební úřad nebo dotčený orgán uplatnit proti oznámení stavebního záměru výhrady, má-li za to, že se jedná o stavbu nezpůsobilou k posouzení autorizovaným inspektorem, oznámení nesplňuje podmínky a neobsahuje potřebné náležitosti, autorizovaný inspektor porušil při vystavení certifikátu zákaz činnosti, při posouzení stavby nebyly splněny potřebné požadavky nebo ve věci probíhá stavební řízení, které nebylo dosud pravomocně ukončeno.

Podání námitek nebo uplatnění výhrady má odkladný účinek a právo provést stavbu nevznikne. Stavební úřad pak oznámí podání námitek nebo uplatnění výhrady stavebníkovi a věc předloží správnímu orgánu, který by byl jinak příslušný k odvolání proti stavebnímu povolení. Správní orgán přezkoumá oznámení stavebního záměru a rozhodne o něm – zamítne námitky nebo výhrady a nebo rozhodne o tom, že oznámení nemá právní účinky.

Stavebníkovi vznikne právo provést oznámený stavební záměr marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo uplatnění výhrady nebo dnem po dni, kdy mu bylo oznámeno zamítnutí námitek nebo výhrad. Právo provést stavbu zanikne, nebyla-li stavba zahájena do dvou let. Stavební úřad může tuto lhůtu prodloužit na odůvodněnou žádost stavebníka podanou před jejím uplynutím.

Změna stavby před dokončením

Stavebník má povinnost provádět stavbu s jejím povolením. Za povolení stavby se ve vztahu k vodovodům a kanalizacím považuje stavební povolení, veřejnoprávní smlouva, oznámený vznik oprávnění – na základě certifikátu autorizovaného inspektora, opakované stavební povolení a dodatečné stavební povolení.

Změnu stavby před jejím dokončením lze povolit před zahájením stavby nebo v průběhu provádění stavby – tento postup nelze aplikovat u případů, kdy příslušná změna byla již provedena. Změnu stavby před jejím dokončením lze povolit jen v souladu s územním rozhodnutím nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí. Vyžaduje-li změna stavby před jejím dokončením změnu územního rozhodnutí, je možné rozhodnout o změně ve spojeném řízení, jinak po vyřešení změny územního rozhodnutí.

Stavební úřad může na žádost stavebníka nebo jeho právního nástupce povolit změnu stavby před jejím dokončením. K žádosti se připojuje projektová dokumentace změn stavby, popřípadě kopii ověřené projektové dokumentace, do které projektant vyznačí navrhované změny. Změna stavby před jejím dokončením se projednává přiměřeně podle ustanovení týkající se stavebního řízení, a to pouze v rozsahu navrhovaných změn.

Změnu ohlášené stavby lze provést na základě ohlášení. Postup je v tomto případě obdobný.

Příslušným správním orgánem pro povolení změny stavby vodovodů a kanalizací (vodních děl) je příslušný vodoprávní úřad (ať už pro režim povolení nebo pro režim ohlášení).

Změnu stavby před dokončením je možné provést na základě veřejnoprávní smlouvy, může být prováděna i na základě oznámení stavebnímu úřadu – certifikát autorizovaného inspektora.

V případě, že se změna stavby nedotýká práv ostatních účastníků stavebního řízení, může stavební úřad schválit změnu stavby před jejím dokončením rozhodnutím vydaným na místě při kontrolní prohlídce stavby. Může tak učinit, jen pokud se změna nedotýká podmínek územního rozhodnutí, veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy nebo v případě, kdy příslušný dotčený orgán písemně anebo prohlášením do protokolu se změnou souhlasí.

Užívání stavby  

Pro užívání stavby vodovodů a kanalizací – vodních děl, je příslušným správním orgánem vodoprávní úřad.

Užívání staveb se týká staveb trvalých i staveb dočasných (stavby, u kterých stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání), staveb dokončených, popřípadě jejich dokončených částí schopných samostatného užívání, ale i staveb před jejich úplným dokončením a staveb u kterých je zapotřebí ověřit funkčnost a vlastnosti.

Kolaudační rozhodnutí, kolaudační souhlas, oznámení užívání stavby

Dokončené stavby vodovodů a kanalizací, nebo dokončené části vodovodů a kanalizací schopných samostatného užívání (bez ohledu na to, zda se jedná o stavby dočasné nebo trvalé), lze užívat na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo kolaudačního souhlasu bez ohledu na skutečnost zda vyžadovaly stavební povolení nebo ohlášení, zda byly prováděny na podkladě veřejnoprávní smlouvy nebo certifikátu autorizovaného inspektora, zda byly dokončovány podle opakovaného stavebního povolení nebo dodatečného povolení stavby. Režim oznámení užívání stavby stavebnímu úřadu lze použít v těch případech, nejde-li o stavbu, pro kterou musí být vydán kolaudační souhlas. Kolaudační souhlas je zapotřebí pro stavby, jejichž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit, dále pro stavby u kterých bylo stanoveno provedení zkušebního provozu, a změn staveb, které jsou kulturní památkou. Kolaudační souhlas se rovněž provede u stavby, u které to stanovil stavební úřad ve stavebním povolení.

Stavební úřad při uvádění stavby do užívání zkoumá, zda stavba byla provedena v souladu s rozhodnutím o umístění nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí (včetně jeho podmínek) a povolením stavby (včetně jeho podmínek) a dokumentací, nebo ověřenou projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky, popřípadě rozhodnutím dotčených orgánů, byla-li vydána podle zvláštních právních předpisů, a zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu. Dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí. Pro posouzení těchto skutečností předkládá stavebník stavebnímu úřadu doklady uvedené v příslušném prováděcím předpisu – pro vodovody a kanalizace to bude mimo jiné zaměření skutečného provedení stavby, dokumentace skutečného provedení stavby, doklady o provedených zkouškách – tlaková zkouška, průtočnost hydrantů, rozbory vody, funkčnost signalizačního vodiče vodovodu, zkoušky vodotěsnosti kanalizačního potrubí a šachet (podle normových hodnot), apod., atesty použitých materiálů, dále pak závazné stanovisko orgánu ochrany veřejného zdraví v případě vodovodů sloužící pro pitné účely, atd.

V případě, že stavební úřad dojde k závěru, že uvedené skutečnosti nebyly splněny nebo že byla stavba provedena v rozporu se stavebním povolením čí ohlášením nebo že stavba je užívána bez předchozího oznámení nebo jsou na stavbě zjištěny závady bránící jejímu bezpečnému užívání, stavební úřad zakáže užívání stavby a to do doby, kdy stavebník stavebnímu úřadu písemně oznámí odstranění nedostatků a ten pak ověří, že toto oznámení odpovídá skutečnosti. Poté stavební úřad vydává příslušný doklad o povolení užívání stavby.

V rámci obou režimů povolování užívání stavby může stavební úřad schválit nepodstatné změny stavby. Podmínkou vydání kolaudačního souhlasu, je písemná dohoda, kterou vlastníci vodovodů nebo kanalizací provozně souvisejících, popřípadě jejich částí provozně souvisejících, upraví svá vzájemná práva a povinnosti tak, aby bylo zajištěno kvalitní a plynulé provozování vodovodu nebo kanalizace.

Dokončené stavby vodovodů a kanalizací, nebo dokončené části vodovodů a kanalizací schopných samostatného užívání (bez ohledu na to, zda se jedná o stavby dočasné nebo trvalé), lze užívat i na základě kolaudačního rozhodnutí známého z dřívějšího stavebního zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ačkoliv stavební zákon účinný od 1. 1. 2007 s tímto termínem nepracuje, je možno se s ním setkat. Stavební zákon ve svých přechodných ustanoveních říká, že u staveb pravomocně povolených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. do 31. 12. 2006 včetně) se provede kolaudační řízení podle dosavadních právních předpisů (tj. dřívějšího stavebního zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů). Posuzování stavby pro povolení jejího užívání je v podstatě obdobné, jako u výše popsaného kolaudačního souhlasu a oznámení užívání stavby.

Předčasné užívání

Stavební úřad může na žádost stavebníka vydat časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby před jejím úplným dokončením, pokud to nemá podstatný vliv na uživatelnost stavby, neohrozí to bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí. Tyto skutečnosti stavební úřad posuzuje z jemu předkládaných dokladů, které stanovuje příslušný prováděcí předpis. Po dokončení stavby se provede standardní postup vedoucí k povolení užívání stavby – kolaudační souhlas, oznámení užívání stavby, kolaudační rozhodnutí.

Zkušební provoz

Zkušebním provozem stavby se ověřuje funkčnost a vlastnosti provedené stavby podle dokumentace či projektové dokumentace. Stavební úřad může zkušební provoz povolit na základě žádosti stavebníka nebo nařídit na základě požadavku dotčeného orgánu nebo v jiném odůvodněném případě. Vyhodnocení zkušebního provozu se přikládá k žádosti o vydání zkušebního provozu nebo kolaudačního rozhodnutí. Režim oznámení užívání stavby je zde vyloučen.

Povolení odstranění stavby

Stavební zákon umožňuje, za určitých podmínek, odstranění stavby na základě ohlášení záměru odstranit stavbu stavebnímu úřadu nebo pak na základě povolení stavebního úřadu. Jak již bylo výše uvedeno je pro stavební zákon speciálním zákonem vodní zákon a ten konstatuje, že k odstranění stavby vodního díla je zapotřebí povolení vodoprávního úřadu. Příslušným správním orgánem pro odstranění vodovodů a kanalizací, vodních děl, je vodoprávní úřad. Z dikce vodního zákona je dále zřejmé, že ve vztahu k odstranění kanalizace a vodovodu nelze uplatnit režim ohlášení.

Povolit odstranit stavbu lze pouze jejímu vlastníkovi. Jedním z dokladů, který se k žádosti, podle příslušného prováděcího předpisu předkládá, je doklad, kterým žadatel prokazuje vlastnictví ke stavbě. Dále se k žádosti o odstranění stavby předkládá dokumentace bouracích prací. Dokumentace bouracích prací není, podle stavebního zákona dokumentací projektovou a její zpracování není vybranou činností ve výstavbě. Rozsah předkládané dokumentace bouracích prací stanovuje vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Pasport stavby a dokumentace skutečného provedení stavby

Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. V případech, kdy nebyla dokumentace stavby vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby. Při změně vlastnictví ke stavbě odevzdá dosavadní vlastník dokumentaci novému vlastníkovi stavby. Neplní-li vlastník stavby tuto povinnost, stavební úřad mu nařídí, aby pořídil dokumentaci skutečného provedení stavby. Pokud není nezbytná úplná dokumentace skutečného provedení stavby, uloží stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace stavby (pasport stavby), pokud ji stavebník nepořídil sám.

Rozsah dokumentace skutečného provedení stavby a pasportu stavby je stanoven v již zmiňované vyhlášce o dokumentaci staveb. Jak vyplývá z dříve uvedeného, není dokumentace skutečného provedení a pasport stavby projektovou dokumentací a tím pádem vybranou činností ve výstavbě, tzn. že takováto dokumentace nemusí být zpracována autorizovaným projektantem.

Dokumentace skutečného provedení stavby předkládá rovněž stavebník stavebnímu úřadu v případě, že během provádění stavby došlo k drobným odchylkám oproti vydanému stavebnímu povolení, veřejnoprávní smlouvě, certifikátu autorizovaného inspektora nebo ověřené projektové dokumentaci.

Povinnosti

Povinnosti vlastníků vodních děl tj. v tomto případě vlastníků vodovodů a kanalizací jsou zakotveny v ust. § 59 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Výčet těchto povinností vlastníků vodních děl v tomto ustanovení není konečný, vlastník vodního díla má nadto ještě obecné povinnosti jako vlastník stavby stanovené zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, zejména neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě, které ohrožují životy či zdraví osob nebo zvířat. Jedná se o povinnosti směřující na vlastníky vodních děl, tzn., že je za jejich dodržování odpovědný vlastník vodního díla, ačkoliv např. k porušení povinností došlo v důsledku zavinění třetích osob. Vlastník je potom oprávněn požadovat na takové třetí osobě případnou náhradu vzniklé škody.

Vlastníci vodovodních a kanalizačních přípojek jakožto vlastníci obecných staveb, jsou vázáni ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, které obsahují výčty povinností vlastníků „obecných staveb“.

Povinností vlastníků vodovodů, kanalizací

Práva a povinnosti vlastníka vodovodu nebo kanalizace jsou specifikovány s ohledem na to, že se jedná o službu “pro veřejnou potřebu“ a vlastníkem vodovodu nebo kanalizace nejsou pouze obce, ale i podnikatelské subjekty, které by mohly zcela vyřadit vodovod nebo kanalizaci bez náhrady provozu. Ustanovení § 8 zákona o vodovodech a kanalizacích ve vztahu ke skutečnosti, že se jedná o stavby, neumožňuje vodovod nebo kanalizaci zrušit mimo řízení, jelikož účastníky řízení jsou všechny dotčené osoby, kterými jsou odběratelé. Ve vazbě na ust.  § 22 zákona o vodovodech a kanalizacích „povinnost veřejné služby“ zajišťuje, aby vodovod a kanalizace byly plynule a bezpečně provozovány. Kvalitním a plynulým provozováním se rozumí zajištění všech činností uvedených v definici „provozování“ podle § 2 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích.  Níže je, pro představu, uveden jen zlomek zákonných povinností:

Vlastníci vodovodů nebo kanalizací mají např. povinnost zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování, vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu a dokládat jejich použití pro tyto účely; u staveb vodovodů a kanalizací provozně souvisejících jsou vlastníci těchto staveb povinni upravit svá vzájemná práva a povinnosti písemnou dohodou tak, aby bylo zajištěno kvalitní a plynulé provozování vodovodu nebo kanalizace. Tato dohoda je podmínkou kolaudačního souhlasu podle stavebního zákona. Dohoda musí alespoň obsahovat – předmět dohody včetně uvedení vlastnictví vodovodů, stanovení podmínek dodávky např. množství, jakost, tlakové poměry, měření, zajištění funkčnosti, specifikace nákladů, jejich kontroly, způsob plateb, smluvní sankce a další. Dále mají povinnost umožnit napojení vodovodu nebo kanalizace jiného vlastníka pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti. Současně uzavřou vlastníci těchto kanalizací a vodovodů písemnou dohodu. Možnost napojení na kanalizaci a vodovod nesmí být podmiňována vyžadováním finančních nebo jiných plnění. Náklady na realizaci napojení hradí vlastník, jemuž je umožněno napojení vodovodu nebo kanalizace (současně musí být uzavřena dohoda dle § 8 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích). Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu zmocněn, je taktéž povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu a kanalizace a na právního nástupce provozovatele.  Jednou z dalších povinností vlastníků vodovodů nebo kanalizací je na své náklady zajistit průběžné vedení majetkové a provozní evidence. Vybrané údaje z majetkové a provozní evidence, které jsou stanoveny prováděcím předpisem jsou vlastníci vodovodů a kanalizací  povinni bezplatně předávat v elektronické podobě a ve stanoveném formátu územně příslušnému vodoprávnímu úřadu, a to každoročně vždy do 28.února za předcházející kalendářní rok.

Vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu může provozovat pouze osoba, která požádá krajský úřad o vydání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace. Vlastník takového vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomuto zmocněn, je také povinen nejpozději do 30.dubna kalendářního roku způsobem uvedeným v prováděcím předpise zveřejnit porovnání všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné a dosažené skutečnosti v předchozím kalendářním roce.

Povinnosti vlastníků vodovodů nebo kanalizací, jako vlastníků staveb, jsou zakotveny taktéž, jak již bylo výše uvedeno, ve stavebním zákoně (obecné povinnosti vlastníků staveb) a ve vodním zákoně. 

Vlastnické vztahy k vodovodům nebo kanalizacím se nezapisují do katastru nemovitostí.

Povinnosti vlastníků vodovodní a kanalizační přípojky

Jedná se o povinnosti vyplývající ze stavebního zákona. Mezi ně např. patří, že vlastník kanalizační přípojky je povinen zajistit, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a taky, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna. Vlastník vodovodní přípojky je povinen zajistit, aby vodovodní přípojka byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovodu. Pokud je v místě nemovitosti kanalizace k odvádění splaškových vod a vlastník pozemků či staveb, ve kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, není na tuto kanalizaci napojen, může  obecní úřad v přenesené působnosti rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné.

Vlastnické vztahy k vodovodním a kanalizačním přípojkám se nezapisují do katastru nemovitostí.

Neoprávněné odběry vody, odvádění odpadních vod

Specifikace neoprávněného odběru vody z vodovodu a neoprávněného vypouštění odpadních vod je nutná vzhledem k postihu za toto jednání.

Neoprávněným odběrem vody z vodovodu je odběr před vodoměrem, odběr bez uzavřené písemné smlouvy o dodávce vody nebo v rozporu s ní. Odběr vody přes vodoměr, který v důsledku zásahu odběratele nezaznamenává nebo zaznamenává odběr menší, než je odběr skutečný, nebo přes vodoměr, který odběratel nedostatečně ochránil před poškozením.

Neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizace je vypouštění bez uzavřené písemné smlouvy o odvádění odpadních vod nebo v rozporu s ní, vypouštění odpadních vod v rozporu s podmínkami stanovenými pro odběratele kanalizačním řádem, nebo přes měřící zařízení neschválené provozovatelem nebo přes měřící zařízení, které v důsledku zásahu odběratele množství vypouštěných odpadních vod nezaznamenává nebo zaznamenává menší množství, než je množství skutečné.

Tyto skutečnosti zakládají skutkovou podstatu přestupku u fyzické osoby a správního deliktu u právnické osoby.

Sankce

Úprava správního trestání ve vodním zákoně je zpracována podle Zásad právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů v zákonech upravujících výkon veřejné správy. Vodní zákon obsahuje jak přestupky fyzických osob (Díl 1, § 116 až § 125), tak správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob   ( Díl 2, § 125 a až § 125 k). Společná ustanovení ke správním deliktům jsou uvedena na konci hlavy  XII ( Díl 3, § 125l). Pro přestupkové řízení se použije podpůrně přestupkový zákon, který zůstává obecnou procesní úpravou přestupkového řízení, pro řízení o správních deliktech právnických a podnikajících fyzických osob se použije podpůrně úprava správního řádu.

Všechny správní delikty na úseku vodního zákona jsou obsaženy v Hlavě XII a vztaženy k porušení konkrétních zákonných ustanovení. V případě přestupků je nutné si vždy uvědomit jejich vztah k trestným činům; přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno ve vodním nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů.

Taktéž na úseku zákona o vodovodech a kanalizacích je správní trestání obsaženo v Hlavě osmé zákona o vodovodech a kanalizacích a je vztaženo na porušení konkrétních zákonných ustanovení. Koncepce trestání především rozděluje trestání na přestupky, kterých se mohou dopustit pouze fyzické osoby, a správní delikty, které se týkají právnických osob a podnikajících fyzických osob. Hlavní zásadou je, že za stejný správní delikt by měl být stejný trest bez ohledu na to, zda byl spáchán fyzickou nebo právnickou osobou.