4. Zjišťování vlastností odpadních vod

Rozbor odpadních vod je důležitým podkladem pro navrhování rozsahu a způsobu čištění městských odpadních vod (Štícha, 1959).

Rozbory odpadních vod

Při rozborech se zjišťují fyzikální, chemické a bakteriologické vlastnosti odpadních vod.

  1. Fyzikální rozbor odpadních vod

    Při tomto druhu rozboru se určuje:

    1. Teplota odpadní vody i ovzduší: tento parametr je velmi důležitý zejména pro biologické čištění odpadních vod.
    2. Barva: čerstvé normální splašky jsou šedé, zahnívající jsou tmavé až černé.
    3. Zákal popř. průhlednost: zpravidla odpovídá stupni znečištění.
    4. Zápach: čerstvé splašky jsou téměř bez zápachu; zapáchá pouze kal usazující se z odpadní vody – odpadní vody ponechané delší dobu páchnou po sirovodíku.
    5. Specifická váha a elektrická vodivost: specifická váha souvisí s množstvím obsažených nečistot; podle stupně elektrické vodivosti lze usuzovat na obsah solí.
  2. Chemický rozbor odpadních vod
    1. Hodnota pH : normální městské odpadní vody mají pH = 7 až 7,6, což nejlépe vyhovuje biologickým procesům. Výkyvy pH svědčí zpravidla o vlivu průmyslových odpadních vod. Hodnoty pod 5,5 a nad 8,5 způsobují při čištění obtíže.
    2. Množství nečistot:
      1. veškerých znečišťujících látek, a to organických a minerálních (uvádí se samostatně);
      2. látek rozptýlených a plovoucích čili (suspendovaných) , jedná se o látky organické i minerální, při čemž se rozlišují usaditelné a neusaditelné – koloidní a rozpuštěné);
      3. látek rozpuštěných (organických a minerálních).
    3. Biochemická spotřeba kyslíku (BSK): je množství kyslíku spotřebovaného mikroorganismy při biochemických pochodech, na rozklad organických látek ve vodě při aerobních podmínkách.
    4. Chemická spotřeba kyslíku (CHSK): je definována jako množství kyslíku, které se za přesně vymezených podmínek potřebuje na oxidaci organických látek ve vodě silným oxidačním činidlem.
    5. Fosfor
    6. Dusíkaté sloučeniny: celkový dusík organický, celkový dusík čpavkový (volný čpavek), celkový dusík nitritový (dusitany), celkový dusík nitrátový (dusičnany).
    7. Stanovení obsahu tuků
    8. Alkalita (kyselinová neutralizační kapacita)
    9. Acidita (zásadová neutralizační kapacita)
    10. Chloridy a sulfidy
  3. Bakteriologický rozbor odpadních vod
    1. zjišťuje se počet bakterií;
    2. provádí se kvantitativní zkouška (zkouška na bacterium escherichia coli).

Druhy vzorků

Vzorek okamžitý – podává obraz okamžitého stavu s výjimkou rozboru biologického, který má platnost pro delší časové období. Vzorek se odebírá pro určení mezních hodnot (nejmenší a největší).

Vzorek souvztažný - podává obraz jakosti. Souvztažné vzorky se odebírají proto, aby byla zjištěna účinnost čistících zařízení nebo samočisticí schopnost toku.

Vzorek průměrný, časový – udává složení za delší časové období . Vzorek vznikne smíšením většího počtu vzorků okamžitých, odebraných v pravidelných časových intervalech. Doba odběru by neměla překročit 6 hod.

Způsob odběru vzorků

Způsob odběru vzorků se řídí druhem vodního zdroje.

  1. Vody povrchové, tekoucí
    • Vzorek se odebírá vždy v hlavní proudnici.
    • Pokud má vodní tok více ramen, odebírá se vzorek v rameni, kterým teče největší množství vody.
    • mělkých tocích se vzorek odebírá z hloubky 0,20 až 0,50 m pod hladinou. Z větší hloubky se musí vzorek odebírat speciálním zařízením.
    • Vzorek se odebírá vždy proti proudu vody.
    • Z povrchových toků se odebírají zpravidla vzorky okamžité, výjimečně vzorky souvztažné.
  2. Vody povrchové, stojaté
    • Místo a hloubka odběru vzorků z rybníků, jezer, vodních nádrží a jezových zdrží, se řídí účelem prováděného vyšetřování.
    • Způsob odběru je obdobný jako u povrchových vod tekoucích.
  3. Vody odpadní
    • U odpadních vod (městských i průmyslových), jejichž složení se zpravidla mění, odebírá se buď větší počet vzorků okamžitých, a z nich se stanoví průměrné složení, nebo se odebírá vzorek časový.
    • Sledují-li se změny jakosti odpadních vod při průtoku čistícím zařízením (ČOV), odebírají se vždy vzorky souvztažné.
    • Zjišťuje-li se vliv odpadních vod na složení vody v toku , je nutno odebrat kromě odpadních vod i vzorek vody z toku před zaústěním odpadu a po zaústění v profilu.

Manipulace při odběru

Při odběru je nutno zabránit každému nahodilému znečištění, které by mohlo mít vliv na výsledek rozboru.

Láhve na vzorky pro chemický rozbor musí být předem v laboratoři důkladně vyčištěny.

Při odběru je nutno láhev třikrát vypláchnout odebíranou vodou.

Při odběru vody pro chemický rozbor se nesmí nikdo dotknout spodní části zátky, ani vnitřního hrdla láhve.

K odběru má být použito skleněných lahví se zabroušenou zátkou, nebo lahví polyethylenových.

Pro chemický rozbor se láhve plní téměř po zátku, pro rozbor biologický a bakteriologický do dvou třetin.

Rozbor má být proveden co nejdříve po odběru.

Nelze-li rozbor provést do 4 až 6 hodin je nutno použít konzervačních prostředků (chloroformu, formaldehydu, kyseliny sírové), aby vzorek byl sterilizován.

Pro obecný chemický rozbor se zpravidla odebírají 2 litry vody, pro rozbor bakteriologický a biologický zpravidla po 100 cm3.

Pro biologické rozbory je nutno odděleně odebírat vzorky:

  1. soustředěných organismů z vodní hladiny i z volné vody;
  2. společenstev organismů přisedlých na kamenech, pod kameny, na bahně na písku, v bahně a písku, a na ponořených předmětech;
  3. usazenin jiných cizorodých částic.