Výstavba stavebního díla

Z časového hlediska můžeme činnosti spojené s výstavbou seřadit do období:

1. Období přípravy výstavby:

Připravují se podklady (přípravná dokumentace), vyjadřující představu investora o budoucí stavbě.

2. Období projektování

Projektant zpracovává projekt (projektovou dokumentaci). Je to soubor výkresové a jiné dokumentace, která se vypracovává na postavení celé stavby v rámci projektové činnosti.

3. Období vlastní výstavby

Výstavbu uskutečňují stavební firmy, jenž mohou být zároveň dodavateli stavebního materiálu.

4. Období předání stavby

Stavební dílo se předává investorovi do užívání.

Výkresy

Tvoří projektovou dokumentaci a zobrazují stavební konstrukce.

Rozeznáváme:

  • výkresy pozemních staveb

  • výkresy inženýrských staveb

Výkresy pozemních staveb

Zobrazují objekty:

  • pro bydlení (bytové a rodinné domy)

  • občanského vybavení (školy, knihovny, nemocnice)

  • pro výrobu a skladování (výrobní haly, objekty rostlinné a živočišné výroby),

Dále mohou zahrnovat výkresy:

  1. Výkresy architektonicko-stavebního řešení
    • situační výkres objektů,
    • výkres úprav terénu,
    • výkres výkopů a základů,
    • výkres půdorysů jednotlivých podlaží,
    • výkresy svislých řezů
  2. Výkresy stavebních konstrukcí (zahrnují konstrukce betonové, kovové, dřevěné a konstrukce z přírodního kamene)
    • výkresy monolitických konstrukcí,
    • výkresy stavebních dílců,
    • výkresy výztuží
    • výkresy pohledů, půdorysů a řezů, které určují skladbu
  3. Výkresy technických zařízení budov
    • zdravotní instalace (vnitřní vodovod, plynovod a kanalizace)
    • výkresy vytápění,
    • výkres vzduchotechniky
    • výkres rozvodů silnoproudu a slaboproudu
  4. Výkresy plánu organizace výstavby (zobrazují postup při výstavbě stavebního objektu) – zpravidla obsahují celkovou situaci staveniště se zařízením staveniště (přívod energií, vody, skládky, autopark apod.)

Výkresy inženýrských staveb

Zobrazují objekty:

  • pro dopravu (mosty, komunikace, železnice)
  • vodní hospodářství (meliorace, hráze, jezy)
  • inženýrské sítě (vodovod, kanalizace, plynovod)

Podle obsahu a rozsahu obsahují:

  • výkres situace,
  • vytyčovací výkres,
  • podélné profily, příčné řezy,
  • přehledné výkresy objektů (půdorysy, řezy, pohledy),
  • výkresy založení spodní stavby,
  • kladečské výkresy…

Pro inž. objekty jako jsou např. jímky, ČOV, čerpací stanice se vypracovávají výkresy jako u objektů pozemních staveb.

Měřítka

Volí se taková, aby byl čitelně zobrazen obsah výkresu.

Při návrhu, výběru měřítka hraje roli:

  • podrobnost zobrazení,
  • složitost a hustota kresby konstrukcí,
  • požadavky na přesnost, účelnost kresby.

Používaná měřítka:

1:2000, 1:1000, 1:500, 1:200 – pro situační výkesy a situační schémata

1:500, 1:200 – pro celkové dispoziční výkresy a schémata stavebních objektů

1:100, 1:50 – pro výkresy uspořádání (dispozice) stavebních objektů, zejména půdorysy, řezy a pohledy

1:20, 1:10, 1:5, 1:2, 1:1 – pro zobrazování podrobností

U podélných profilů inženýrských staveb se výšky proti délkám převyšují a užívá se zpravisle těchto měřítek: 1:5000/1:200; 1:1000/1:100; 1:2000/1:200 atd

Měřítko základní tzn. měřítko základního obrazu či převážně se vyskytující, se zapisuje v popisovém poli výkresu. Ostatní použitá měřítka se píší nad příslušné části za označení obrazu a to do kulatých závorek.