Zděné konstrukce

Zděné konstrukce mají v historii stavitelství dlouhodobou tradici. Nejstarší dosud zachovanou konstrukcí u nás z 2. a 1. století před našim letopočtem jsou hradby keltského opida na vrcholu Závist u Zbraslavi. Hradby byly postaveny z neopracovaného kamene bez použití malty. Další kamenné a zděné cihelné objekty pocházejí z období Velkomoravské říše v 9 stol. n. l.

Zdivo – je stavební konstrukce vzniklá skládáním zdicích prvků z přírodních nebo umělých staviv (kamenů, cihel, tvárnic atd.) spojovaných maltou nebo kladených na sucho.

Zděné konstrukce musí vyhovovat základním požadavkům:

  • statickým (únosnost),

  • tepelně izolačním,

  • zvukově izolačním,

  • požární odolnosti.

Na základě těchto požadavků se volí minimální rozměry. Výsledné vlastnosti zdiva jsou dány kombinací jeho základních elementů:

  • staviva,

  • malty.

Běžně používané malty pro stavební účely jsou směsí pojiva (obyčejné nebo hydraulické vápno, cement), plniva (písek, tepelně izolační přísady – perlit) a vody.

Malty dělíme na:

  • vápenné malty (MV), pevnost v tlaku 1,0 MPa dosažena až po 90 dnech,

  • vápenocementové malty (MVC), pevnost v tlaku 1,5 – 2,0 MPa,

  • cementové malty (MC), pevnost v tlaku 5,0 – 15,0 MPa.

Na výslednou únosnost zdiva nemají však vliv pouze mechanické parametry spojovaných materiálů, ale také jejich uspořádání. Vazba má velký vliv na rovnoměrné rozložení tlaku, a tím i na celkovou únosnost zdiva.

Kus staviva (cihla) položený svou délkou ve směru délky zdi se nazývá běhoun, kus staviva (cihla) položený svou délkou kolmo k délce zdi se nazývá vazák.

Zdivo jako nosný materiál má určité charakteristické vlastnosti, které určují formy a principy jeho použití v konstrukci: velká pevnost v tlaku, velmi malá pevnost v tahu a smyku.

Obr. 8 Rozložení tlaku na zdivo bez vazby a s vazbou
Obr. 9 Spojování cihel: 1 – ložná spára, 2 – styčná spára

Zdivo rozdělujeme podle účelu konstrukce:

  • zdivo nosné (nosné zdi – obvodové, nosné),

  • pilířové,

  • zdivo nenosné (výplňové, příčky, ochranné přizdívky atd.).

Podle druhu materiálu se zdivo rozlišuje:

  • z přírodního kamene,

  • z cihel pálených a nepálených,

  • z tvárnic betonových, pórobetonových, škvárobetonových, skleněných , keramických apod.,

  • zdivo smíšené (z kamene a cihel, z kamene a betonu, z betonu a tvárnic apod.).

Podle výplně spár se zdivo rozlišuje:

  • tradiční (spáry jsou zcela nebo částečně vyplněny maltou),

  • bezmaltové z tvárnic suchého zdění.

Podle složení malty:

  • zdivo vyzděné na maltu hliněnou,

  • zdivo vyzděné na maltu vápennou,

  • zdivo vyzděné na maltu vápenocementovou,

  • zdivo vyzděné na maltu cementovou,

  • zdivo vyzděné na maltu speciální.

Podle vyzdívání líce se rozlišuje zdivo:

nelícované,

jednostranné lícované,

oboustranné lícované.

Podle úpravy se rozlišuje zdivo:

bez úpravy,

režné,

omítané.

Vazby cihelného zdiva

  • Běhounová vazba. V líci jsou jen běhouny, které jsou převazované na ¼ nebo ½ cihly.

Obr. 10 Běhounová vazba, převázání o půl a čtvrt cihly

  • Vazáková vazba. V líci jsou pouze vazáky, které jsou převázány o ¼ cihly. Tato vazba se vykytuje u zdi 300 mm tlusté.

    Obr. 11 Vazáková vazba

  • Polokřížová vazba. V líci se střídají vrstvy vazákové a běhounové, převázané o ¼ cihly. Styčné spáry vazákových a běhounových vrstev jsou nad sebou.

    Obr. 12 Polokřížová vazba

  • Křížová vazba. V líci se střídají vrstvy vazákové a běhounové, převazované o ¼ cihly. Styčné spáry vazákových vrstev jsou nad sebou, styčné spáry běhounových vrstev jsou o ½ cihly posunuty.

    Obr. 13 Křížová vazba

  • Polská vazba (nazývaná též gotická) se používala zvláště v minulosti.

    Obr. 14 Polská vazba

    • Video