Oběh vody

V atmosféře se vyskytuje voda ve všech třech skupenstvích, přičemž mezi aktivním povrchem a atmosférou probíhá neustálá výměna vláhy. Do atmosféry se voda dostává převážně výparem z aktivního povrchu. V přírodních podmínkách rozlišujeme tzv. evaporaci, tj. výpar z neživého substrátu (například z půdy nebo vody), který je čistě fyzikálním procesem, a výpar z rostlinných orgánů, který je procesem fyziologickým a nazývá se transpirace.
Oba druhy výparu spojujeme pod pojmem výpar celkový (evapotranspirace). V našich klimatických podmínkách transpirace často výrazně převyšuje evaporaci (což svědčí o dostatečném množství biomasy v krajině – tato skutečnost je pozitivní).
Výpar vyjadřujeme v meteorologii výškou vrstvy vypařené vody (v mm).

obr. rozdělení sluneční energie v území zásobené vodou a v odvodněném území

Vodní bilance

Je rovnováha mezi příjmy a výdaji pevného, kapalného i plynného skupenství vody ve svislém sloupci půdy (vody, popřípadě ledu) sahajícím od povrchu až do hloubek, kde se za bilancovanou dobu nepozorují změny vlhkostí ve vertikálním směru.
Voda získaná srážkami se vydává na odtok v řekách (na souši), na výpar, na změny zásoby vody v půdě, na přítok a odtok vody mořskými proudy (v oceánech).

Hydrologická bilance hodnotí změny zásob povrchové a podzemní vody způsobené časovou a prostorovou proměnlivostí přirozených vlivů, zejména klimatických činitelů a vytváří podklad pro hodnocení změn zásob vody, které jsou způsobeny užíváním vody nebo jinými antropogenními zásahy.

obr. Malý a velký oběh vody na zemském povrchu

Základní veličiny hydrologické bilance

Při výpočtu hydrologické bilance se rozlišují dva typy bilančních veličin (prvků hydrologické bilance) :
A) veličiny, které mají rozměr toků
●  atmosférické srážky
●  územní výpar
●  odtok z povodí (průtok v závěrovém profilu)
●  základní odtok z povodí
B) veličiny, které mají rozměr zásoby
● zásoba půdní vody v zóně aerace
●  zásoba vody ve sněhové pokrývce
●  zásoba podzemní vody
●  zásoba vody v tocích a nádržích

Vodní bilance městského povrchu

p + F + I = E + Δ r + Δ S + Δ A

p srážky
F voda uvolněná do atmosféry při spalování
I přítok potrubím z rezervoárů nebo řek
E výpar
Δ r odtok
Δ S celková změna vody v objemu ( např. vsak do půdy )
Δ A celková advekce vlhkosti do nebo přes zastavěnou oblast