Význam mokřadních společenstev

Význam mokřadů vychází z jejich funkcí. Lze říci, že mokřady poskytují tři základní skupiny služeb - ekologické, ekonomické a kulturní, tyto služby se navzájem prolínají a znehodnocení nejdůležitějších tzn. ekologických funkcí vede k narušení a i funkcí následných , na ekologických závislých. Mnoho autorů se dnes snaží vyčíslit hodnotu mokřadů, což nelze pro variabilitu těchto ekosystémů a také množství neznámých procesů v nich provést zcela přesně. Současné studie uvádí přesto roční vyprodukovanou hodnotu služeb poskytovaných mokřady na 4,9 triliónů dolarů (www.ramsar.org.).

1. ekologický servis
- mokřady jsou stanoviště s s vysokou biodiverzitou a biomasou, jsou stanovištěm spousty druhů organismů – ptáků, savců, plazů, obojživelníků, ryb i bezobratlých a také rostlin Je tedy také významnou zásobárnou genetického materiálu.
- podílí se na udržení mikroklimatu i makroklimatu, výrazně ovlivňují koloběh vody a živin (omezují jejich ztráty) v krajině i částečně i v globálním měřítku, kontrolují erozi půdy
- vyznačují se vysokou produktivitou
- jsou významnými stabilizátory ekologického systému krajiny
2. ekonomický servis
- zásobárna vody
- zdroj mokřadních a vodních organismů jako zdroje potravin, léčiv . Např. rýže je mokřadní rostlinou a tvoří hlavní složku potravy pro více než polovinu lidstva.
- zdroj energetických surovin (rašelina, biomasa rostlin)
3. kulturní servis
- místo pro rekreaci, turismus
- místo pro vzdělávání, vědu, osvětu, výchovu
- místo s estetickými kvalitami, umění

V podmínkách české republiky byla typickým místem pro mokřiny okolí kolem vodních toků. Doplňovalo tak obraz řeky a tím i celé krajiny. Na mnoha místech tomu tak dnes není. Najít mokřadní plochy i v oblasti řek se stává již méně častou záležitostí. Na mnoha vodních tocích došlo k četným vodohospodářským úpravám, které postihly i jejich nejbližší okolí. Úpravy spočívaly především v napřímení toků. Zanikly přirozené meandry a slepá ramena.
V důsledku došlo k výraznému ochuzení o vlhkomilnou a mokřadní vegetaci a faunu, která tyto úseky přirozeně osidlovala. Změny měly také negativní vliv na rychlostní spád vody v toku. Rovněž při napřimování koryta a vyložení řečiště lomovými kameny, docházelo ke snížení infiltrace říční vody do prostředí a tímto k omezení růstu hygrofilních společenstev rostlin. Celkově lze konstatovat, že většina vodohospodářských úprav měla nejen negativní vliv na samotné akvatické systém, ale také i na blízké semiterestrické ekosystémy.
Mokřiny splňovaly mnoho úkolů. Při větších dotací vody působily jako postranní nádrže, které mohly pojmout nadbytek vody z okolních řek. V opačném případě ji zase uvolňovaly. Tím se snižovalo procento povodní a nedosahovalo takových hodnot jako dnes.
Z mokřadních ploch voda prosakuje do podzemí a obohacuje tak spodní vody, které mohou být využívány jako vody pitné. Čímž je zřejmé, že vyšší počet mokřadů ovlivňuje výši pitné vody. Mokřady působí v krajině i jako chladiče, příjmem tepla dochází k vypařování vody a tím k ochlazování prostředí. Místa bez takovýchto vodních ploch se oteplují rychleji. Dá se tedy říct, že mokřady působí i na klimatické podmínky území respektive na mikroklima a následně i mezoklima.
Mokřadní společenstva byla též hlavním doplňkem lužních lesů. Obohacovala i rybníky a zvyšovala tak celkovou ekologickou úroveň jejich okolí.
Všeobecně lze konstatovat, že všechna místa kde, se mokřadní plochy nacházely, zaručovala vyšší stupeň ekologického potenciálu krajiny a samozřejmě i spektrum bioty bylo pestřejší.
Mokřady jako jedny z nejvýznamnějších prvků ekologické stability krajiny, s vysokou biologickou úrodností a diverzitou, je důležité chránit a zachovávat .