Nízká obojživelná vegetace mezotrofních a eutrofních nádrží

Charakteristika

Oligotrofní stádium je typické pro chladnější prostředí a biotopy tohoto charakteru jsou v podmínkách ČR stále vzácnější a postupně mizí. Jsou v procesu eutrofizace nahrazovány biotopy v mezotrofním, eutrofním a v některých případech až hypertrofním stádiu. V tomto procesu dochází ke změnám abiotických podmínek (pH, obsah kyslíku, obsah živin apod., produkce toxických plynů) a následně ke změnám biotickým ( druhová diverzita, množství biomasy). Eiseltová (1996) uvádí pro rybníky následujídí stádia:
1. oligotrofní stádium – vysvětleno v předcházejícím textu
2. dlouhodobé oligotrofní až mezotrofní stádium
3. počáteční stádium progresivní eutrofizace
4. eutrofní až hypertrofní stádium
5. rozvoj druhů rodu Oscillatoria

ad 2) Jde o vody s vyšším přísunem živin (zejména N a P), přesto můžeme hovořit o jejich nízké koncentraci.. Objevuje se zde vyšší počtet druhů, průhlednost vody je 2m a více. Vysoká je druhová diverzita perifytonu na makrofytech a bentosu v blízkosti kořenů. Rostliná biomasa je rovnoměrně rozmístěna od hladiny ke dnu, vrcholky stonků ponořené vegetace dosahují vodní hladiny pouze výjimečně. Planktonní řasy se vyskytují zřídka, jejich rozvoj je limitován nedostatkem živin va volné vodě. Perifyton díky intenzivnímu spásání larvami a rybami nestíní a jeho spotřeba CO2 je nízká, takže nebrání v růstu makrofytům.Koncentrace kyslíku ve vodě se rovná přibližně hladině nasycení vzduhem a výrazně se nmění ve dne a v noci.
ad3) Jedná se o nádrže s vyšším přísunem živin způsobeným lidskou činností (např. aplikací hnojiv do rybníků, splachy ze zemědělské půdy). Dochází k mohutnému rozvoji makrofyt, které se v důsledku kokurence o světlo hromadí u vodní hladiny. Průhlednost vody se snižuje a v některých nádržích nemusí být dostatek světla pro fotosyntézu již v hloubce menší než 1m, tzn. že u hladiny převládá fotosyntéza, u dna respirace (samozřejmě se zde objevují i značné gradienty koncetrace kyslíku a hodnot pH). Postupně dochází ke zmenšování druhové diverzity, avšak množství biomasy porostů se zvyšuje. Perifyton se masově rozvíjí a potlačuje růst některých makrofyt. Dýchání porostů i mikroorganismů bentosu se zvyšuje a často dochází k nedostatku kyslíku zejména u dna, což vede k uvolňování živin ze sedimentu a tzv. vnitřnímu zásobování.
ad4) V mělčích vodách rostou intenzivně makrofyta, která jsou často napadána vláknitými řasami (např. Cladophora sp.), které jsou schopny tvořit husté porosty v celém vodním sloupci a zastínit nádrž od hladiny po dno. V tomto případě vzroste pH na hodnoty vyšší než 11 a makrofyta odumírají. V hlubších vodách dochází k masívnímu rozvoji vodního květu (zejména sinice rodu Aphanizomenon).
ad5) Velmi problematické u tohoto stádia je jarní období, kdy dochází k ohromnému rozvoji vláknitých řas (např. Oscillatoria sp.) na povrchu sedimentu. To způsobí značný nárůst pH v celém vodním soupci a následně k uvolňování volného amoniaku, který v podstatě vyhubí veškeré ryby v nádrži).

Nízká obojživelná vegetace přechodového stádia oligotrofního k mezotrofnímu a následně stádia eutrofního je v podstatě vegetací obnažených den rybníků, slepých říčních ramen, břehů vodních nádrží a pískoven Jde zpravidla o jednoleté byliny tvořící jednovrstevné, zřídka dvouvrstevné porosty do 20cm s dominancí travin a s bohatým výskytem nízkých dvouděložných bylin. Objevují se i byliny rostoucí na eutrofních vlhkých půdách, často rákosiny a ostřice.

Vegetace

Eleocharition ovatae – vegetace letněných rybníků, společenstva obnažených den a mělkých pobřežních vod s optimálním vývojem na sapropelových až hrubozrných štěrkopíscích
Dg. druhy: Carex bohemica, Coleanthus subtilis, Crassula aquatica, Cyperus fuscus, Dichostylis micheliana, bhnička vejčitá (Eleocharis ovata), Gnaphalium luteo- album. G. uliginosm, Peplis pottula, Plantago major, Potentila norvegica, Rorripa palustris, Sagina procumbens aj.
Radiolion linoidis – společenstva obnažených den s optimem vývoje na mokrých až vlhkých jemných píscích
Dg. druhy: Anthoceros punctatus, Centunculus minimus, Hypericum humifusum, Illecebrum verticillatum, Isolepis setacea, Juncus tenageia, Radiola linoides, Spergularia rubra, Stellaria palustris
Nanocyperion flavescentis – společenstva mokrých až obnažených den teplých oblastí
Dg. druhy : Centaurium pulchellum, Cyperus flavescens, C. fuscus, Limosella aquatica, Samolus valerandi
Cypero – Spergularion salinae-efemetní společenstva obnažených slaných půd rybníků a periodických tůněk v ponticko-panonské květenné oblasti
Dg druhy: Chenopodium glaucum, Crypsis aculata, Heleochloa schenoides, Juncus ranarius, Spergularia salina

Chytrý et al (2001) uvádí následující společenstva :
a) vegetace letněných rybníků – v raných stádiích vývoje vegetace jednoleté porosty plazivých a poléhavých rostlin s povlaky sinic a řas na substrátu, následně se uplatňují vyšší jednoleté traviny a byliny. Pokud je substrát dostatečně vlhký, vyvíjí se i výrazné mechové patro, rozšíření : celá ČR od nížin do podhorského stupně, převážně Jižní Čechy, Českomoravská vrchovina, fytocenologie. Svaz Eleocharition ovatae
b) jednoletá vegetace vhkých písků – porosty přážně jenoletých efemérních druhů s plochou max. 1m2 s převahou jednoletých travin a mechorostů (zejména hlevík tečkovaný). Významný výskyt vzácných, úzce spoecializovaných bylin (např. Rodiola linoides), často lze tato společenstva nalézt na sešlapávaných místech, substrátem je vlhký mírně až středně kyselý písek nebo štěrk s nízkým obsahem vápníku, rozšíření: vzácné, Třeboňsko, Českomoravská vrchovina, fytocenologie svazy: Radiolion linoidis, Eleocharition ovatae, Nanocyperion flavescentis
c) vegetace obnažených den teplých oblastí – jednovrstevné až dvouvrstevné porosty s převahou jednoletých travin, zastoupení vytrvalých bylin je zde vyšší než u vegetace letněných rybníků, mechové patro slabě vyvinuto, výskyt na obnažených dnech vodních nádrží, říčních ramen apod. v nejteplejších oblastech ČR, rozšíření : jižní Morava, zejména nivy dolní Moravy a Dyje, Lednické rybníky, fytocenologie svaz: Nanocyperion flavescentis
d) vegetace jednoletých slanomilných trav – maloplošné, suKcesně nestálé porosty slanomilných trav skrytěnky bodlinat é (Crypsis aculeata) a bahenky šášinovité (Heleochloa schoenoides), dále se vyskytují slanomilné kuřičky, tráva zblochan oddálený a fakultativní halofyty jako např. lebeda hrálovitá širokolistá, výskyt na obnažených dnech rybníků s mírně slanou vodou, ve vysýchavých slaných jezírcích na živinami bohatých půdách, rozšíření : vzácně kolem Mikulova a Břeclavi, fytocenologie: svaz Cypero – Spergularion salinae.