Rákosiny a vysoké ostřice

Charakteristika

Rákosiny a vysoké ostřice jsou poměrně různorodá rostlinná společenstva, která můžeme zařadit k vnitrozemských sladkovodním mokřadům. Jsou tvořena zpravidla hustě i řídce zapojenými porosty vysokých travin. Nalezneme je v okolí mělkých vodních nádrží (např. rybníky) v zamokřelých terénních depresích, v okolí vodních toků na substrátech různé trofie a různé reakce. V krajině tvoří rákosiny a vysoké ostřice velmi významný biotop, podílí se na zdržení vody v krajině, jsou stanovištěm nebo zdrojem potravy pro mnohé druhy organismů (rákos v podstatě od květu po kořeny) a tím se podílí na zvyšování biodiverzity území. Jsou významnou součástí pobřežních ekosytémů. Dominantní rostlinou bývá často pouze jeden druh vysoké byliny, nižší byliny jsou potlačovány vlivem nedostatku světla a také hromaděním stařiny. Typickými rostlinami pro rákosiny jsou rákos obecný (Phragmites australis), zblochan vodní (Glyceria maxima), orrobinec širokoslitý (Typha latifolia), orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), eventuálně některé třtiny.

Tab. Chemismus půdy v různých mokřadech spadajících pod vnitrozemské sladkovodní mokřady (Mitch and Gosselink, 2000)

Vegetace

Phragmition communis -- sladkovodní společenstva rákosin a stojatých vod.
Dg druhy : Acorus calamus, Calystegia sepium, Equisetum fluviatile, Galium palustre, (Iris pseudacorus, Lycopus europaeus, Phragmites australis, Polygonum amphibum, Ranunculus lingua, Rumex hydrolapathum, Scutellaria galericulata, Sparganium erectum, Typha angustifolia, Typha latifolia
Oenanthion aquaticae - přirozná i antropicky ovlivněná společenstva stojatých vod (mrtvých říčních ramen, tůní, rybníků) i periodických vod s kolísající vodní hladinou.
Dg druhy : Alisma lanceolatum, Alisma plantago-aquatica, Butomus umbellatus, Eleocharis palustris, Rorippa amphiba, Scirpus radicans, Sparganium emersum
Phalaridion arundinaceae- říční rákosiny na recentních náplavech vodních toků se silně kolísající vodní hladinou.
Dg druhy Barbarea stricta, Barbarea vulgaris, Calamagostris pseudophragmites, Carex buekii, Mentha aquatica, Mentha longifolia, Phalaris arundinacea, Poa palustris, Rumex aquaticus
Sparganio – Glycerion fluitantis -pobřežní porosty malých vodních toků
Dg druhy: Berula erecta, Catabrosa aquatica, Epilobium hirsutum, Glyceria fluitans, Glyceria nemoralis, Leersia orzyoides, Mimulus guttatus, Myosotis palustris, Nasturtium officinale, Sparganium erectum, Sparganium emersum, Veronica anagallis- aquatica
Carici – Rumicion hydrolapathi - společenstva nezpevněných půd
Dg druhy : Caltha palustris, Carex pseudocyperus, Menyanthes trifoliata, Rumex hydrolapathum, Solanum dulcamara
Magnocaricion elatae --společenstva vysokých ostřic na pobřeží stojatých vod a v okolí pramenišť.
Dg druhy: Calamagostris canescens, Carex acutiformis, Carex elata, Carex paniculata, Cladium mariscus, Galium balustre, Lysimachia thyrsiflora, Ranunculus lingua, Senecio paludosus, Stellaria palustris
Caricion rostratae - společenstva vysokých ostřic v okolí pramenišť, v eulitorálu, v příkopech s průsakem vody.
Dg druhy: Carex appropinquata, Carex diandra, Carex lasiocarpa, Carex paniculata, Lysimachia thyrsiflora, Menyanthes trifoliata
Caricion gracilis - - společenstva vysokých ostřic při pobřeží stojatých vod, zejména v aluviích řek
Dg druhy: Carex cespitosa), Carex distichia, Carex riparia, Carex vesicaria, Carex vulpina, Iris pseudacorus, Mentha aquatica, Poa palustris, Sium latifolium, Teucrium scordium
Scirpion maritini- společenstva rákosin slaných a alkalických vod v kontinentálních podmínkách vázaných na ekotopy s kolísající vodní hladinou
Dg druhy: Aster tripolium subsp. pannonicus, Bolboschoenus maritimus, Carex cuprina, Eleocharis uniglumis, Juncis gerardii, Melilotus dentata, Puccinellia limosaTrifolium fragiferum

Chytrý et al rozlišuje u tohoto typu vegetace:
a) rákosiny eutrofních stojatých vod : společenstva mělkých stojatých, přirozeně eutrofních vod s dominancí mohutných bylin (1,5 – 4 m), nižší patro málo vyvinuté, v létě často vysychavá stanoviště, rozšíření : zejména rybniční oblasti, Jižní Čechy, Lednické rybníky, podél velkých toků, svaz: Phragmition communis
b) slanomilné rákosiny a ostřicové porosty : výskyt nižích i vysokých bylin, 2-3 patrová společenstva na březích slaných nebo silně vápnitých tůní a potoků, minerálních pramenů, často u návesních rybníků nebo dočasně na důlních výsypkách, rozšíření : Soos n Chebsku, Mostecko, Čelákovicko, Polabí, nivy Svratky, Dyje, svazy: Scirpion maritimi, Magnocaricion elatae
c) eutrofní vegetace bahnitých substrátů : společenstva široklistých jedno až dvouvrstevných bylin v mělkých zabahněných stojatých vodách (např. mrtvá říční ramena, příkopy, kanály) s kolísavou hladinou vody, rozšíření : celá ČR, především rybniční oblasti a dolní toky velkých řek, svaz: Oenanthion aquticae
d) říční rákosiny: vegetace s převahou chrastice rákosovité nebo ostřice Buekovy, výška zpravidla zapojeného porostu 1,5 m, písčité nebo štěrkovité pobřežní náplavy středních toků řek s typickým rozložením záplav a mechanikýcm narušováním porostu, rozšíření : celá ČR na středních a dolních úsecích toků, svaz: Phalaradion arundinaceae
e) pobřežní vegetae potoků: jedno až dvouvrstevné porosty trav na písčitohlinitých, hlinitých až jílovitých náplavech potoků s mělce zaplaveným povrchem, při vyšší hladině vody (jaro) snášejí rostliny i zaplavení, v sušších obdobích vysychání, rozšíření: nedostatečně známo, celá ČR, svaz: Sparganio – Glycerion fluitantis
f) mezotrofní vegetace bahnitých substrátů: převaha širokolistých bylin (0,2 – 1,5m vysokých) na bahnitých sedimentech mělkých stojatách vod s významným podílem opadu a stařiny, reakce mírně kyselá až mírně zásaditá, rozšíření: celá ČR roztroušeně, svaz: Carici-Rumicion hydrolapathi
g) vegetace vysokých ostřic – společenstva jedno až dvouvrstevných porostů vysokých ostřic na těžkých oglejených jílovitých zamokřených půdách s vrstvou organického sedimentu s kolísavou hladinou vody, rozšíření : celá ČR od nížin do podhorského (vzácně horského) stupně, alúvia velkých řek, fytocenologie: svaz Magnocaricion elatae
h) vápnitá slatiniště s mařicí pilovitou – vzácné druhově nepříliš bohaté porosty s dominantní mařicí pilovitou (Cladium mariscus) na vápnitých půdách zazemňovaných slatin (v Polabí označovány jako černavy), výskyt také na antropogenních stanovištích v okolí Všetat, rozšíření: pouze 4 lokality v Polabí.