Kategorie mokřadů v ČR

Hodnocení významu mokřadů je založeno na kriteriích doporučených Ramsarskou konvencí (oficiální název Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva ). Tato úmluva byla sjednána v íránském městě Ramsar v roce 1971 a je první celosvětovou mezinárodní úmluvou na ochranu a rozumné využívání přírodních zdrojů. Jedná se o jednu z mála úmluv, chránící určitý typ biotopu. V roce 1993 byl oficiálně ustaven Český ramsarský výbor, který je koordinačním a poradním orgánem MŽP.
Úmluva ukládá členským zemím vyhlásit na svém území minimálně jeden mokřad mezinárodního významu, který svými přírodními hodnotami odpovídá schváleným kritériím a zařadit ho do seznamu mokřadů mezinárodního významu. Stát se tím rovněž zavazuje, že zapsaným mokřadům věnuje zvýšenou péči a ochranu. Takto je zabezpečena ochrana všech nejvýznamějších mokřadů na Zemi..
Mokřady se v této Úmluvě rozumí území s močály, slatinami, rašeliništi a vodami přirozenými nebo umělými, trvalými nebo dočasnými, stojatými i tekoucími, sladkými, brakickými nebo slanými, včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje 6 metrů.

Dle Ramsarské konvence rozlišujeme mokřady :

a) mezinárodního významu
b) nadregionálního významu
c) regionálního významu
d) lokálního významu

Mokřady mezinárodního významu – Bylo vybráno 11 území o celkové ploše cca 40 000 ha, vyhlášení Krušnohorských rašelinišť se připravuje:
• Šumavské rašeliniště - 3371 ha, zapsáno 1990
• Třeboňské rybníky - 10 165 ha, zapsáno 1990
• Břehyně a Novozámecký rybník - 923 ha, zapsáno 1990
• Lednické rybníky - 665 ha, zapsáno 1990
• Litovelské Pomoraví - 5122 ha, zapsáno 1993
• Poodří - 5450 ha, zapsáno 1993
• Krkonošská rašeliniště - 230 ha, zapsáno 1993
• Třeboňská rašeliniště - 1100 ha, zapsáno 1993
• Mokřady Dolního Podyjí - 11500 ha, zapsáno 1993
• Mokřady Pšovky a Liběchovky - 350 ha, zapsáno 1998
• Podzemní Punkva – 1.57 ha, zapsáno 2004
• Krušnohorská rašeliniště – vyhlášení se připravuje
Mokřady nadregionálního významu Bylo vybráno celkem 36 území o ploše 10478 ha. Patří sem také 16 rašelinišť (3269 ha), 9 mokřadů nivních ploch řek (4480 ha) a 10 rybníků (2728). Některé příklady: Pohořelické rybníky, rybník Dehtář apod.
Mokřady regionálního významu. Patří sem 211 lokalit s celkovou rozlohou 14588 ha a jejich rozdělení odpovídá dlení politickému. Očekává se jejich doplnění a upřesnění.
Mokřady lokálního významu.Jedná se většinou o lokality s významem pro menší území,např. okresy či CHKO. Tento typ mokřadů vyžaduje další sledování a zvýšenou kontrolu.
Podrobnější informace lze nalézt na www. ramsar.org a www.env.cz.

Literatura:

Odum, E.,P.(1977): Základy ekologie. Academia, Praha
Finlayson, C.M., van der Valk, A.G.(1995) : Classification and Inventory of the World´s Wetlands.Special Issue of Vegtation 118:1-192
Mitch,J, Gosselink,J.G.(2000) : Wetlands, Third Edition, John Wiley and sons, Inc., Canada
Just,T., Šámal, V., Dušek, M., Fischer D., Karlík, P., Pykal, J. (2003): Revitalizace vodního prostředí. Praha, AOPK ČR
Moravec,J. at al (1995): Rostlinná společenstva české republiky a jejich ohrožení 2. vydání. Severočeskou přírodou, Litoměřice
Chytrý et al (2001): Katalog biotopů ČR, Praha
Neuhäuslová Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Praha, Academia
Neuhauslová, Z., Novotná, Z.: Přehled vegetace České republiky. Praha, 2003.. .
Eiseltová, M. (1996): Obnova jezerních ekosystémů - holistický přístup. Třeboň, Wetland International publ. č.32
Sádlo,J., Storch, D. (2000): Biologie krajiny, Vesmír, spol s r.o. , Praha
www.ramsar.org.
www.env.cz.