Definice mokřadů

Co je to mokřad?

Otázka velmi zajímavá a ne snadno zodpověditelná. Mokřady jsou velmi variabilní ekosystémy a jejich definice je poměrně obtížná. Problémem pro definování mokřadů jsou i jejich různé typy v různých zemích, které mohou mít naprosto odlišné klimatické podmínky, hydrologii území, geologie apod. a nebo se mohou překrývat.
Je nutné si také uvědomit, že mokřady obvykle nebyly zrovna „oblíbeným místem“ pro život. Půda na nich se nedala obdělávat, příbytky se stavěly jen velmi stěží, život stěžovali komáři a další hmyz, mokřady byly často považovány za zdroj nákaz. Poměrněi často byly i víceméně náročnými postupy vysoušeny a přeměňovány na „lidem bližší „krajinu“, vhodnou k osídlení a pěstování zemědělských plodin. Mokřady patří k nejproduktivnějším ekosystémům na Zemi, avšak tato produktivita je vázána právě na jejich přirozený a co nejméně narušený stav. Odum (1971) říká: "Mokřiny a bažiny by se nyní měly ve většině případů klasifikovat jako půdní plochy typu VIII (tzn. že jsou produktivní pouze v přirozeném stavu jako stanoviště lovné zvěře, popřípadě se hodnotí z hlediska rekreace, scenérie, ochrany povodí nebo z jiných důvodů), protože jejich hodnota jako zásobáren vody a stanovišť lovné zvěře převyšuje hodnotu zemědělské půdy, získané jejich rekultivací, neboť ze stávající zemědělské půdy je nyní možné získat vyšší výnosy."
Průzkum, klasifikace a ochrana mokřadů je tedy poměrně novým jevem a souvisí s destrukcí mokřadů a úbytkem vody v krajině (dle Finlaysona et al, 1999 je 50% mokřadů ztraceno, dle Mitche, 1998b se Evropě nezachovalo 90% mokřadů). V současnosti nelze s určitostí říci, jakou plochu mokřady zabírají v celosvětovém měřítku, World Conservation Monitoring Centre odhaduje tuto plochu na 5.7 mil. km2 (www.ramsar.org.), Mitch and Gosselink (2000) odhadují plochu mokřadů na 4-6% povrchu země.
Slovo mokřad je poměrně mladé a bylo vytvořeno víceméně uměle v 70. letech 20.století jako ekvivalent k anglickému termínu „wetland“ a např. v pomínkách České republiky se pod ním skrývají pojmy jako luhy, rašeliniště, vrchoviště, slatiny, mokřiny, močály, bažiny, blata, ale také nivní a vlhké louky, litorály, rákosiny, rybníky. Jistě by se našly i další termíny, které by spadaly svým vzhledem a funkcí pod mokřady, těm se však budeme věnovat později.

Jak lze tedy popsat mokřad?
Podle Mitsche a Gosselinga (2000) obsahuje definice mokřadů následující 3 složky :
1.Přítomnost vody
2.Jedinečné půdní podmínky odlišné od přilehlých, výše položených ploch
3.Mokřadní rostliny adaptované na vlhkost (tzv. hydrofyty), absence rostlin nesnášejících vlhkost.

Základní komponenty mokřadů jsou uvedeny na obr.č.1.

Obr. Základní komponenty mokřadů (Mitch and Gosselink,2000)

Jak už bylo řečeno výše, mokřady jsou velmi variabilními biotopy a to vytváří obtíže s přesnou a jednoznačnou definicí. Dle Mitsche a Gosselinga (2000) lze tyto obtíže shrnout do následujících bodů (upraveno):

1. Voda je přítomna po většinu času, ale její množství se může značně lišit během roku i během několika let. Některé mokřady jsou zaplaveny kontinuálně, některé pouze sezónně (voda se vyskytuje jen po určitou část roku)
2. Mokřady jsou často umístěny na hranici mezi hlubokou vodou a terestrickými ekosystémy, jsou ovlivňovány oběma ekosystémy, mají tedy ekotonální pozici. Dá se říci, že jsou jakýmsi prodloužením terestrického a aquatického ekosystému a zároveň nesou znaky obou a nemají identitu hlubokých vod ani suchých stanovišť.
3. Mokřadní druhy rostlin (a živočichů ) mohou být adaptovány na ekologické podmínky mokřadů fakultativně (druhy vyhledávají mokřady) nebo obligátně (druhy mohou existovat pouze na mokřadu, jeho typu, jsou to indikátory mokřadů)
4. Různorodost mokřadů a nesnadnost jejich definice je také v jejich rozloze. Mokřady mohou mít pouze několik málo ha (někdy i m2) např. rybníky, ale mohou také zabírat obrovské plochy (např. mokřady v povodí ruské řeky Ob). Velikost mokřadů je mimořádně důležitá zejména pro jejich ochranu a management.
5. Různorodé je i rozmístění mokřadů v různých typech krajin
6. Stav (ekologických podmínek) mokřadů nebo stupeň jejich ovlivnění člověkem se liší v rámci států i jednotlivých regionů i v rámci různých typů mokřadů. Jiné problémy se objevují v zemědělské krajině, jiné v industrializované a urbanizované krajině. V krajině zemědělské je problémem zejména zavádění drenáží odvádějící vodu a vedoucí k vysušení ploch určených k zemědělství, dále synantropizace a nadměrný přísun živin (hnojení) způsobující eutrofizaci mokřadů a mizení citlivých druhů, problematické je také používání pesticidů. V silně urbanizované a industrializované krajině je závažným problémem silné znečištění průmyslem, automobilovou dopravou, mokřady v těchto typech krajin jsou zpravidla zničeny a to zejména z hlediska výskytu mokřadních druhů organismů.

Jak lze tedy mokřady definovat ?
Je důležité si uvědomit, vzhledem ke složitosti problému mokřadů, že definice je důležitá pro
a) vědecký pohled na mokřady (tzn. klasifikace společenstev, inventarizace druhů, výzkum, monitoring)
b) ochranářský pohled na mokřady (management, odborné způsoby ochrany a také jejich legislativní zakotvení – právní způsoby ochrany)

Některé definice mokřadů:
Mokřady jsou svět na půl cesty mezi terestrickými a vodními ekosystémy a vykazují některé z charakteristických vlastností obou (R.I.Smith, 1980)

Mokřady se rozumí území s močály, slatinami, rašeliništi a vodami přirozenými nebo umělými, trvalými nebo dočasnými, stojatými i tekoucími, sladkými, brakickými nebo slanými, včetně území s mořskou vodou; jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje 6 metrů (Ramsarská úmluva, 1971, čl.1).
K mokřadům lze dle Ramsarské konvence zařadit také člověkem vytvořené mokřady jako rybníky, nádrže, zavlažovanou zemědělskou půdu, štěrkovny, závlahová pole a kanalizační čistírny, kanály.