Údolní nádrže

Jsou to uměle hrazené, většinou hluboké a zpravidla průtočné vodní nádrže na tocích. Nebývají obvykle zcela vypouštěny a voda z nich je většinou pravidelně odebírána pro různé účely (energetické, vodárenské, závlahy, zvyšování průtoků toku pod přehradou, ochrana před povodněmi apod.). Tvoří přechod mezi tekoucími a stojatými vodami, neboť spojují některé vlastnosti obou typů. Výrazným způsobem pozměňují charakter toku, a to jak nad přehradou, tak pod ní. Protože z nádrží vytéká především voda hypolimnia, bývá voda pod přehradou o několik stupňů chladnější a chudší o kyslík, než byla původně v řece. Přehrady mají většinou nízký obsah živin a na složení cenózy má vliv, jak často se v nádrži voda obnovuje. Kolísání hladiny zpravidla vylučuje existenci litorálních porostů a zhoršuje podmínky pro přirozený výtěr ryb. Ve vodárenských nádržích se z důvodu udržení jakosti vody provádí biomanipulace společenstev ryb, které následně mění složení zooplanktonu a fytoplanktonu nádrže.

Obr. Změny proudění, turbidity, světla, živin, fytoplanktonní produkce a zdrojů organických látek mezi třemi hlavními zónami přehradních nádrží

Zdroj: Wetzel, 2001

Naše nejznámější přehrady

Řeka

Objem vody mil.m3

Rok vybudování

Orlík

Vltava

716,6

1963

Lipno

Vltava

306

1960

Švihov

Želivka

298,3

1976

Nechranice

Ohře

287,6

1968

Slapy

Vltava

269,3

1957

Nové Mlýny

Dyje

133,8

1987

Vranov

Dyje

132,6

1934

Dalešice

Jihlava

127,3

1979

Rozkoš

Rozkoš

76,2

1969

Jesenice

Odrava

59,6

1961

Hracholusky

Mže

57

1964

Vír

Svratka

56,3

1958

Slezská Harta

Moravice

218,7

1987

Kružberk

Moravice

287

1932

Těrlicko

Stonávka

267,6

1963

Žermanice

Lučina

248

1962

Šance

Ostravice

333,5

1970

Přehled monitoringu vodárenských nádrží na
http://stavy.pvl.cz/dispecink/jvn/cz/popis.htm,

Jakost vody v nádržích jednotlivých povodí je uváděna na vodohospodářském informačním portálu
www. voda.mze.cz/cz.