Údolní nádrže Jsou to uměle hrazené, většinou hluboké a zpravidla průtočné vodní nádrže na tocích. Nebývají obvykle zcela vypouštěny a voda z nich je většinou pravidelně odebírána pro různé účely (energetické, vodárenské, závlahy, zvyšování průtoků toku pod přehradou, ochrana před povodněmi apod.). Tvoří přechod mezi tekoucími a stojatými vodami, neboť spojují některé vlastnosti obou typů. Výrazným způsobem pozměňují charakter toku, a to jak nad přehradou, tak pod ní. Protože z nádrží vytéká především voda hypolimnia, bývá voda pod přehradou o několik stupňů chladnější a chudší o kyslík, než byla původně v řece. Přehrady mají většinou nízký obsah živin a na složení cenózy má vliv, jak často se v nádrži voda obnovuje. Kolísání hladiny zpravidla vylučuje existenci litorálních porostů a zhoršuje podmínky pro přirozený výtěr ryb. Ve vodárenských nádržích se z důvodu udržení jakosti vody provádí biomanipulace společenstev ryb, které následně mění složení zooplanktonu a fytoplanktonu nádrže. Obr. Změny proudění, turbidity, světla, živin, fytoplanktonní produkce a zdrojů organických látek mezi třemi hlavními zónami přehradních nádrží Zdroj: Wetzel, 2001
Přehled monitoringu vodárenských nádrží na
Jakost vody
v nádržích jednotlivých povodí je uváděna na vodohospodářském informačním
portálu |