Proudění stojatých vod

Pohyb vodních částic probíhá po tzv. orbitách, dráhy blízké kruhovým, jejichž poloměr se do hloubky zmenšuje. Výška vln závisí nejen na rychlosti větru, ale i na rozběhu vlny, dané zhruba šířkou nádrže resp. jezera ve směru působení větru a na hloubce pánve. Při přechodu z hlubšího pásma nádrže resp. jezera do mělkého příbřežního pásma se vlny transformují ve tvary známé z příbojového pásma moří. Kinetická energie vln se spotřebuje třením o dno i třením vodních částic při jejich turbulentním pohybu v překocené části vlny a k překonání sil molekulární přitažlivosti zrn splavenin uváděných do pohybu. Výsledným efektem celého tohoto procesu je přeměna kinetické energie v tepelnou, která současně uniká do okolní atmosféry a do dna.
Co je příboj?
Toto transformované vlnění se projevuje lámáním vln, v okamžiku, když je hloubka vody přibližně 1,3 krát větší než výška vlny.

Vlnění vyvolané větrem

Někdy se nazývá nucené, těžko popsatelné, tvořené systémem různých typů vln s různou výškou, délkou. Se stoupající rychlostí větru se zvyšuje výška vln, zpočátku tzv. kapilární vlny (o vlnové délce menší než 1,74 cm), kdy je v rovnováze povrchové napětí vodní hladiny a gravitační síly, přechází ve vlny gravitační (vlnová délka větší než 1,74 cm), kdy nad silou povrchovou začne převládat síla gravitační. Větší vlny přebírají energii vln menších a přesáhne-li jejich výška 1/7 délky vlny, tak se vlny lámou a zanikají.
Stojaté vlny (seiches) – séše. Jak vznikají?
Jakmile hladina nádrže resp. jezera se začne pohybovat nahoru a dolů okolo jednoho nebo více uzlových bodů. Na pobřeží se tento pohyb projeví jako vlnění, dosahující výšek od několika cm až po několik metrů. Příčinou tohoto jevu je působení padavých horských větrů, s charakterem velmi teplého a vysušujícího proudění.
Co je padavý horský vítr?
Z hlediska fyzikálního, je to pseudoadiabatický děj, vznikající na orografické překážce (výraznější hřbet nebo hřeben), projevující se v údolí, jak nerovnoměrným plošným rozdělením srážek (návětrná strana srážkově nadnormálová, závětrná podnormálová), tak změnami teplot, na závětrné straně vzrůst teploty až o několik stupňů (čím vyšší překážka, tím rozdíl teplot na návětrné a závětrné straně výraznější). Na našem území se projevuje účinek teplého, suchého větru zvaného fén, vanoucího z Alp.

Vlnění vyvolané teplotní stratifikací

Konvekční proudění, tzv. volné je vyvoláno nestejnoměrným ohříváním a ochlazováním povrchových vrstev vody. Je výsledkem termického režimu nádrže resp. jezera a vyvolává teplotní stratifikaci. To se projevuje cirkulačním prouděním, zajišťující i transport kyslíku, živin, soustřeďování planktonu, ale i lokálním výskytem znečišťujících látek v podobě emulzí, olejových skvrn atd.
Co je konvekce?
Z učebnice fyziky je definována jako způsob přenosu tepla mezi zemským povrchem, vodní hladinou a atmosférou, vertikálními výstupnými teplými a vertikálními sestupnými studenými proudy.

Obr. Typy proudění v závislosti na hloubce jezerní pánve