Revitalizace říčních sítí


Krajinotvorné programy
Program revitalizace říčních systémů : Program péče o krajinu
Státní fond životního prostředí; (Program péče o přírodní prostředí) Agroenvironmentální programy; Operační program Životní prostředí (od r. 2007)
Přípravné studie: Slouží k posouzení stavu vybraných území pro: - možnost uplatnění krajinotvorných programů - jako odborný podklad pro zpracování pozemkových úprav návrhy vhodných opatření pro zvýšení ekologické stability území
Studie Obnova ekologické stability krajiny v povodí Bílovky
Obsah - textová část Rozborová část Hydrologické poměry území a stav toků Geologie a reliéf Klimatické poměry Využití území Erozní ohroženost, ochrana půdy Retenční schopnost území Suché nádrže Infiltrační pásma a jejich význam v krajině Odvodnění území Biogeografické a geoekologické aspekty obnovy ekologické stability krajiny Návrhová část Návrh ochranných infiltračních pásem Návrh rozsahu travních porostů na půdách velmi zranitelných Návrh opatření k ochraně údolních niv Výběr lokalit pro suché retenční a záchytné nádrže Doplnění krajinných mikrostruktur Určení priorit a postupu dalších prací
		Územní systémy ekologické stability
		Současný stav
		Návrhy opatření
Revitalizace (z lat. znovuoživení) je proces, při němž dochází k návratu vybraného krajinného prvku do přirozeného nebo přírodě blízkého stavu. Revitalizace může probíhat buď přirozenou cestou nebo za pomoci technických opatření. V případě revitalizace říčních systémů jde o revitalizaci vodního prostředí.

V následujícím textu jsou použity tyto odborné pojmy:
Břehový porost - porost vzrostlé zeleně (keře, stromy) a bylinného patra, v přirozené druhové skladbě, lemující vodní tok Drenáž - cílené technické řešení, zpravidla určené k odvodnění nadměrně zamokřených pozemků, které bývá soustředěno do odvodňovacích soustav Ekosystém - dynamický komplex rostlinných, živočišných a mikroorganismových společenství a jejich neživého prostředí, působící ve vzájemných vazbách jako funkční jednotka Extenzivní chov ryb - znamená, že pro chov ryb bude využívána výhradně přirozená produkce rybníka Litorál - příbřežní pásmo na okrajích vodních nádrží, zpravidla pozvolna se svažující a zarostlé vyššími vodními a mokřadními rostlinami, poskytující životní podmínky příbřežním organismům Meandr - část trasy vodního toku, vytvořená boční erozí, mající tvar oblouku o různém poloměru, vyskytující se v našich podmínkách na dolních tocích řek Mokřad - území s trvale vystupující hladinou podzemní vody až nad povrch, zpravidla na nepropustném geologickém podloží Mokřadní ekosystém - ekosystém vzniklý v podmínkách mokřadu s vyvinutými charakteristickými společenstvy Monitoring - období (zpravidla 2-5 let) v němž se sledují vybrané charakteristiky a ukazatele a jejich vývoj v čase Niva - v přírodních podmínkách různě široký pás krajiny, lemující vodní tok a komunikující s ním podzemní vodou, geomorfologický útvar vzniklý erozní a sedimentační činností vodního toku Odstavené rameno - krajinný prvek v nivě toku (kdysi část meandru), který již přímo nesouvisí s mateřským vodním tokem Poldr - část území (obvykle přiléhající k vodnímu toku) mající za úkol zachycovat povodňové průtoky a zplošťovat povodňové kulminace Prameniště - území, kde je přirozeně narušen oběh podzemní vody a ta vyvěrá po puklinách na povrch Protierozní opatření - systém různých opatření technického charakteru, omezující nežádoucí působení vody v krajině ve vztahu k pozemkům Retenční schopnost - schopnost krajiny zadržet vodu, nejen ve vodních nádržích Retenční prostor - charakteristika udávající možné množství nadržené vody při zvýšených průtocích; u vodních nádrží je dán rozdílem mezi normální a maximální hladinou Revitalizační efekt - se rozumí stupeň zpětného obnovení přirozených funkcí a charakteru ekosystémů spočívající zejména v odstranění nepříznivých zásahů do vodních ekosystémů a vodního režimu v krajině obecně. V konečném důsledku se projevuje zlepšením stavu biotopů Rybí přechod - zařízení, umožňující rybám překonávat překážky v toku (např. jezy)
Úvodem
Vodní režim patří k nejcitlivějším a také k nejvýznamnějším složkám krajiny. V kulturní krajině osídlené a využívané člověkem je pak jeho činností více nebo méně negativně ovlivňován. Člověk využívá zdroje povrchové i podzemní vody, zasahuje svou činností do přirozeného koloběhu vody a usměrňuje její toky v území. Nadměrným nebo neuváženým čerpáním a znečišťováním tohoto nezbytného zdroje způsobuje zhoršení kvality povrchových i podzemních vod. To může vést k zániku nebo podstatnému zhoršení stavu přírodního prostředí. Stejně významné je ovlivnění charakteru vodotečí a negativní zásahy do vodního režimu krajiny jako je například snižování její retenční schopnosti.
		Pro zlepšení stávajícího stavu byl vyhlášen usnesením vlády České republiky č. 373 ze dne 20. května 1992 Program revitalizace říčních systémů (dále též PRŘS).
Cílem PRŘS je vytvořit podmínky pro obnovu přírodního prostředí i zdrojů (především jde o vodní režim) užívaných člověkem. Jinými slovy PRŘS předpokládá postupné naplňování a realizaci opatření, která povedou k udržení a systematickému zvyšování biologické rozmanitosti, příznivému uspořádání vodních poměrů a takovému uspořádání funkčního využití území, které zajišťuje ochranu přírodních i kulturních hodnot krajiny.
PRŘS je jedním z několika dotačních programů Ministerstva životního prostředí. V jeho rámci jsou poskytovány finanční prostředky na opatření, která povedou k udržení a systematickému zvyšování biologické rozmanitosti a příznivému uspořádání vodních poměrů v krajině.
Předmět poskytování finančních prostředků :
Revitalizace přirozené funkce vodních toků Zakládání a revitalizace prvků systému ekologické stability vázaných na vodní režim Odstraňování příčných překážek na vodních tocích a rybí přechody Revitalizace retenční schopnosti krajiny
Žadatelé o finanční příspěvek :
Vlastník pozemku Správce toku AOPK ČR Nájemce pozemku
Výše poskytovaných finančních prostředků závisí na typu žadatele a dotačním titulu
Organizační struktura PRŘS :
Celostátní úroveň – Ministerstvo životního prostředí (MŽP) Regionální úroveň – střediska Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (dále též AOPK) a regionální poradní sbory Regionální poradní sbory při střediscích AOPK ČR přijímají a posuzují jednotlivé žádosti a zasílají záměry na MŽP k uvolnění finančních prostředků. Žádosti se přijímají v průběhu celého roku.
Obecné zásady revitalizačních opatření :
Jsou to opatření, která vedou k udržení a systematickému zvyšování biologické rozmanitosti a příznivému uspořádání vodních poměrů v krajině. Týkají se především: vodních toků migrační prostupnosti vodních toků mokřadů vodních nádrží, retenčních prostorů
Vodní toky :
Obecně jde při revitalizaci o vytvoření přírodě blízkého koryta toku odpovídajícího místním podmínkám přirozeného toku v dlouhodobé perspektivě.
Hlavní efekty revitalizace :
zvětšení biol. aktivního povrchu prodloužení doby proběhu vody zvětšení aktuální zásoby vody v korytě zvětšení zásoby nivní vody tlumení průběhu velkých vod posílení oživení koryta zlepšení migrační prostupnosti zlepšení samočistícího efektu zlepšení vzhledu koryt a niv
Hlavní zásady :
vychází se z přírodních podmínek ochrana a využívání přirozených procesů revitalizace připravují polotovar pro přirozené procesy (osnovu) biologické posouzení práce s celou nivou (plošná revitalizace) hlavní zájmová oblast – volná krajina mimo zástavbu
Niva :
Základem pro revitalizaci je získání pozemků pro potoční (meandrový) pás. Možnosti: výkupy pozemků, pozemkové úpravy (jednoduché, komplexní) Šířka potočního pásu je závislá na geomorfologických poměrech území a je proto žádoucí provést nejprve zhodnocení předpokládaného vývoje toku (analogie, geomorfologická analýza).
Koryto :
Trasa – revitalizovaný tok má morfologii trasy odpovídající v daných podmínkách přirozenou nebo blízkou přirozené – směr, sklon, tvar břehů apod.
Příčný profil :
Jde o drobné toky v nížinách a pahorkatinách. Nejlépe miskovitý s nepravidelnými sklony svahů, poměr šířky koryta k hloubce 3:1 až 10:1. Miskovitý tvar se samovolně erozí mění v široký, mělký profil se strmými břehy v nárazových částech a plochými břehy v nánosových částech.
Podélný profil :
Snaha o členitost – střídání klidových a proudových úseků. Peřeje a brody v místech mezi oblouky, tůně u nárazových břehů oblouků. V proudovém úseku lépe než prahy a stupně, balvanité či kamenité skluzy.
Kapacita koryta :
vychází z konkrétních podmínek. V případě nezastavěného území je Q30d (je možný rozliv do nivy několikrát do roka), max. však Q1.
Stabilita koryta :
Cílem je vyhnout se u revitalizovaných koryt tvrdému opevnění břehů, proto mají mít navrhovaná koryta: přiměřeně malou kapacitu podélný sklon zmírněn rozvlněním trasy větší drsnost Revitalizační koryta by měla být stabilní v místních zeminách s přídavným pomístním opevněním. Při revitalizaci by měly být odstraněny žlabovky ve dně. Opevnění, je-li vůbec nutné pak je vhodnější v nárazových březích kamenný pohoz či drnování nebo vrbové řízky.
Nevhodné způsoby opevnění :
laťové plůtky, gabiony, betonové desky, žlabovky, polovegetační tvárnice, umělohmotné fólie.
Vegetační úpravy - výsadby :
ochrana stávající zeleně využití náletu výsadby jsou součástí projektu revitalizace (břehové a doprovodné porosty) využití obou břehů (pročišťování u revit. toků jen ojediněle) využívat druhy odpovídající místním stanovištním podmínkám (počítačový program ARBOREUS k rámcovému výběru dřevin, biol. hodnocení) více druhů dřevin zajištění následné péče min. 3 roky (dosadby, ožínání s mulčováním, opravy, zálivka)
Revitalizace – Lučinky :
Rok realizace: 2000 Lokalizace: k.ú. Dolní Moravice Charakteristika: V minulosti byly asi 1 km dlouhé svahy údolí Moravice pod obcí Dolní Moravice rozděleny systémem šikmých mezí, ty byly při scelování pozemků v sedmdesátých letech rozorány, drobné toky zatrubněny a břehové porosty odstraněny. Při jarních táních a intenzivních srážkách, kdy zpravidla voda nestíhala zasakovat do podloží, voda v údolích tekla po povrchu a na orné půdě vznikaly až 2 m hluboké výmoly a odplavovaná ornice se dostávala přes silnici do Přírodní rezervace Niva Moravice, kde sedimentovala a zanášela mokřadní až rašelinné ekosystémy. V rámci revitalizace došlo k odtrubnění toku o délce cca 1 200 m a vytvarování nového mělkého koryta tak, aby měl tok možnost se za vyšších vodních stavů vylévat do nivy. U zaústění meliorací byly vybudovány tůně, místy vznikly mokřady. Na toku byly vybudovány 3 průtočné poldry, které zpomalují odtok a zachycují splaveniny a přívalové vody. Odtrubnění vodního toku umožňuje infiltraci do podzemních vod a celkové zpomalení odtoku vody z povodí. Jsou zde umožněny přirozené rozlivy povodňových vod do nivy a snížení eroze.

Revitalizace toku Kněhyně :
Rok realizace: 2003 – 2004 Lokalizace: k.ú. Prostřední Bečva Charakteristika: Sanace nestabilního koryta bystřinného toku Kněhyně v úseku 2,138 – 2,423 v CHKO Beskydy komplexní revitalizací toku (řečiště) a nivy v rekonstrukčních parametrech přirozeného toku. Výsledkem je vyřešení současného nevyhovujícího stavu hloubkové eroze, obnova přirozeného charakteru štěrkonosného toku a obnova přirozené vegetace údolní nivy. Revitalizace byla založena na předchozí analýze morfologie a hydrauliky toku a stanovení geomorfologického říčního typu – větvící se zakřivené štěrkonosné koryto s vytvářením výsep. Jde o celý široký pás toku tvořící řečiště, ve kterém se větví několik koryt. Při vytváření nové nivy byly uložené stabilizační prvky z vrcholů kmenů a pařezů zahrnuty kamenem, čímž byla niva zvýšena o cca 2 metry. V nové nivě byly vytvarována dvě nová koryta se systémem tůní a brodů. Vzhledem k tomu, že část povodí Kněhyně nad revitalizovaným úsekem není přírodní a ve stavu rovnováhy, byly brodové úseky říčních ramen stabilizovány dřevěnými konstrukcemi a kameny. Nárazové břehy korytových tůní byly stabilizovány pařezy s kořenovým balem a do země zapuštěnými kmeny. Předmětem revitalizace nebyla jen dvě samostatná koryta (ramena), ale celá říční niva (řečiště) dosahující místy šíře až 70 metrů. Na tomto říčním typu byla uvedená technologie použita poprvé v ČR. V následujícím roce byla provedena biologická stabilizace nového řečiště výsadbou dřevin.