Institut hornického inženýrství a bezpečnosti

Historicky Institut hornického inženýrství a bezpečnosti vznikl postupným sloučením Katedry hlubinného dobývání ložisek (523) a Katedry lomového inženýrství (519) v r. 1994 do Institutu hornického inženýrství. V r. 2002 došlo k dalším změnám a z Institutu bezpečnostního inženýrství se oddělilo oddělení bývalé Katedry větrání a bezpečnost dolů (524) a z Institutu envinonmentálního inženýrství oddělení býv. Katedry úpravnictví (525) a všechna pracoviště se spojila do stávajícího Institutu hornického inženýrství a bezpečnosti.

Institut hornického inženýrství a bezpečnosti se skládá ze tří oddělení:

• Dobývání ložisek
• Větrání a bezpečnost dolů
• Úpravy nerostných surovin

Studijní materiály v elektronické podobě
(Určeno především pro distanční studium)

Institut hornického inženýrství a bezpečnosti zajišťuje výchovu absolventů ve třech studijních oborech:

• Hornické inženýrství - garantem je Prof. Ing. Prokop Pavel, CSc.
• Využívání zdrojů stavebních nerostných surovin – garantem je Prof. Ing. Václav Kryl, CSc.
• Úprava surovin a recyklace - garantem oboru je Doc. Ing. František Tichánek, Dr.

Výuka všech tří oborů probíhá v denním i kombinovaném (dříve dálkovém) studiu v Ostravě a na detašovaném pracovišti v Mostě v kombinovaném studiu.

Prezentace oborů v programu Power Point . Kromě těchto oborů vyučují pedagogičtí pracovníci na většině oborů hornicko-geologické fakulty a ve dvou oborech na strojní fakultě a dvou oborech stavební fakulty VŠB – Technické univerzity Ostrava více než 50 předmětů z oblasti geomechaniky, hlubinného a lomového dobývání uhlí, rud, nerud, stavebních surovin, přípravy výroby a projekce, hornictví a životního prostředí, odvodňování dolů a lomů, sanace a rekultivace území postižených hornickou činností.

Výchovu odborníků v těchto dvou oborech zajišťuje Institut hornického inženýrství a bezpečnosti jako jediné pracoviště na vysokých školách v České republice.

Studium oboru Hornické inženýrství má výuku koncipovanou tak, aby budoucí absolventi měli co nejširší uplatnění v praxi. V České republice lze tento obor studovat pouze na Hornícko- geologické fakultě. Absolventi oboru Hornické inženýrství splňují všechny podmínky pro výkon funkce "závodní dolu" nebo "závodní lomu". Dále najdou uplatnění v dalších řídících a technických funkcích na dolech i lomových provozech všech typů, jako pracovníci geomechanické služby na dolech i lomech, odborní pracovníci pro oblast větrání, klimatizace a bezpečnosti práce, specialisté pro zemní práce velkého rozsahu, odborní pracovníci v projekčních útvarech a organizacích, výzkumní pracovníci v hornických oborech a pracovníci v orgánech státní báňské správy.

Studijní obor Využívání zdrojů stavebních nerostných surovin reagoval na vznik nových provozoven v důsledku restitucí a privatizace velkých těžebních a stavebních podniků. Absolventi mohou najít uplatnění v provozech zpracovávajících suroviny do poloproduktů či finálních výrobků pro stavební výrobu, sklářský, keramický, cihlářský a jiný průmysl. Absolvent se mimo provozních manažerských funkcí v lomech může uplatnit i ve velkém stavebnictví, kde se přemist'ují velké objemy hmot-v dopravním stavitelství, oborech inženýrské geologie (velká zemní tělesa, přehrady aj.), stavebních úřadech, projekčních ústavech a státní báňské správě.

Obor Úprava surovin a recyklace navazuje na tradiční studium vědního oboru Úpravnictví, který je na fakultě vyučován již od dob jejího vzniku a v průběhu let byl několikrát inovován a přizpůsobován požadavkům praxe a rozšiřován dle nejnovějších vědeckých poznatků. V současné době jde o multidisciplinární obor, přizpůsobený novým společenským podmínkám tak,aby jeho absolventi mohli najít uplatnění v co nejširším spektru průmyslových firem, výzkumných ústavů a orgánů státní správy. Je zaměřen jednak na metody úpravy a zpracování nerostných surovin, jednak (a to s obzvláště velkým důrazem) na metody využití a recyklace nejrůznějších druhů odpadů. Absolventi oboru mohou najít uplatnění jako řídící pracovníci a technologové ve firmách, zabývajících se zpracováním, úpravou a využitím nerostných surovin a odpadů, jako podnikoví ekologové, pracovníci státní správy (městské a krajské úřady, ministerstva), jako výzkumní pracovníci a mohou samozřejmě také samostatně podnikat v příslušné oblasti.

Styk s bývalými posluchači a reference praxe o nich prokazují, že převážná většina absolventů je dobře připravena pro úkoly praxe na nejrůznějších důlních a lomových provozech, ve špičkových funkcích generálních ředitelů, vedoucích provozů, závodních dolů a lomů, projektantů, výzkumných pracovníků nejrůznějších projekčních a výzkumných ústavů, státní správě v  České republice i v zahraničí. Věříme, že dosavadní menší zájem o studované obory Institutu hornického inženýrství a bezpečnosti se v blízké budoucnosti změní, a naplníme již nyní rostoucí požadavky praxe našimi absolventy.

Vědeckovýzkumná činnost institutu

Řešené výzkumné úkoly navazují na spolupráci bývalých kateder s praxí. Lze říci, že institut jako celek, případně jeho jednotliví členové spolupracují prakticky se všemi důlními a těžařskými, výzkumnými a vědecko-výzkumnými organizacemi v České republice a do jisté míry i přetrvává spolupráce s obdobnými organizacemi a školami ve Slovenské republice.

Ze zahraničních institucí institut spolupracuje v oblasti pedagogické s Technickou univerzitou v Košicích (obhajoby kandidátských a doktorských prací při habilitačních a profesorských řízeních), Royal Schooll of Mines v Londýně a University of Lulea ve Švédsku, Faculte Polytechnique de Mons v Belgii, v oblasti vědecké se připravuje spolupráce s univerzitou v Gliwicích v Polsku, univerzitou v Lublani ve Slovinsku, Bergakademie Freiberg a Technickou univerzitou v Doněcku. Kontakty má katedra prakticky se všemi evropskými vysokými školami obdobného zaměření a některými mimoevropskými školami tohoto typu.

Katedra lomového inženýrství se prezentovala při organizaci III. mezinárodního sympózia „Kontinuální povrchová těžba“ v září 1991 v Praze, Institut hornického inženýrství a bezpečnosti pak ve všech mezinárodních konferencích pořádaných VŠB – TU Ostrava v letech 1995 - dosud.

Výzkumná činnost oddělení úpravy nerostných surovin je zaměřena zejména do těchto oblastí:

• úprava a zpracování nerostných surovin (uhlí, rudy a nerudní suroviny).
• využití a recyklace různých druhů odpadů.

Za dobu více než čtyřicetileté existence bývalých kateder byla výzkumně řešena řada problémů, jejichž výčet by přesáhl možnosti této informace. Jenom počet publikací členů institutu, s těmito pracemi spojených, přesahuje číslo 1500. Lze uvést alespoň některé typické řešené výzkumné úkoly:

•  měření tlakových projevů v souvislosti s dobýváním otevřenou komorou na rudných dolech
•  ověření toku balvanitých hmot v omezeném prostoru
•  výzkum podmínek vzniku důlních otřesů v karbonském pohoří
•  fyzikálně mechanická charakteristika karbonského pohoří s ohledem na tlakové a deformační projevy ve velkých hloubkách
•  výzkum fyzikálně chemických a mechanických vlastností hornin z hlediska jejich vlivu na tlakové a deformační projevy v důlních dílech
•  výzkum reziduálního napětí v horninách
•  závislost modulu přetvárnosti na objemového stavu napjatosti
•  výzkum metod prognózy a prevence průtrží uhlí a plynů u razicích kombajnů
•  výchova k péči o životní prostředí na VŠB Ostrava (hlav. řeš. pracoviště)
•  stabilita vysokých a velmi vysokých výsypek v SHR
•  klasifikace těžkorozpojitelných hornin v procesech dobývání a dopravy na lomech
•  výzkum procesu zavalování komorových porubů z hlediska vytváření podmínek k řešení stability pracovní plošiny v závalových polích aj.
•  řešení ověřování pevných a velmi pevných poloh v nadloží hnědouhelných lomů stabilita vysokých a velmi vysokých výsypek v SHR
•  využití inertních plynu v hornictví – www.vsb.cz/nitrogen
•  řešení aerodynamiky závalových prostor v programovém prostředí Fluent
•  řešení optimalizace preventivní inertizace závalových prostor plynným dusíkem
•  výzkum včasné indikace samovznícení uhlí OKR
•  ověřování indikačních plynů samovznícení uhlí metodou tepelné oxidace
•  výzkum náchylnosti uhlí k samovznícení
•  zpracování katalogu uhelných slojí ČR náchylných k samovznícení